13. prosince 2020 06:00

125 let Škoda Auto: Jak se slavná značka vyvíjela od kola po elektroauto?

Škoda Auto je jednou z našich nejúspěšnějších značek. A věhlasná je i ve světě. Víte ale, kdo stál na počátku její úspěšné dráhy? Který vůz vyjel jako první z mladoboleslavské továrny? A jaké milníky společnost za dobu úspěšné existence provázely?

1895

Na startu dlouhé dráhy úspěšné značky stála vášeň pro cyklistiku a spojení dvou lidí s touhou nabídnout vlastní bicykl. Kvalitní, trvanlivý a přitom cenově dostupný. Podařilo se. Strojní zámečník Václav Laurin, technik tělem i duší, zkušený mechanik, nadán tvůrčí intuicí a kreativitou, a knihkupec Václav Klement, vizionář a obchodník, si padli do noty a plácli si. A bylo to šťastné spojení. Začínali před Vánocemi 1895 v malé dílně o pěti lidech, o rok později už nabízeli pod značkou Laurin & Klement pět modelů kol Slavia, které vyrábělo 21 zaměstnanců. To byl ale jenom začátek bezpočtu nových modelů a služeb zákazníkům, které měly zanedlouho následovat.

1905

Motocyklová éra značky Laurin & Klement je na vrcholu a mladoboleslavká továrna hlásí po pěti letech náročného vývoje svůj první automobil. Žhavá novinka dostala jméno Laurin & Klement Voiturette A. Debutovala v říjnu 1905 a položila základy úspěšné modelové řady. Plně provozuschopný originál vyjíždí z továrny v roce 1906. Zdařilý dvoumístný „vozík“ o hmotnosti jen asi 500 kg, snadno ovladatelný, uháněl s litrovým dvouválcem až čtyřicítkou. Záhy měli konstruktéři firmy připravený řadový čtyřválec i luxusní osmiválec. Laurinky dobývaly jeden sportovní i komerční úspěch doma i za hranicemi za druhým a mladoboleslavská značka se vypracovala na největší automobilku rakousko-uherské monarchie.

1925

Po dvou dekádách expanze byla mladoboleslavská automobilka konfrontována s otřesy první světové války a rozpadem tradičních trhů, včetně domácího: ten se z rakousko-uherské monarchie o 53 milionech lidí scvrknul na Československou republiku s pětinovou populací. Nově vzniklé státy se chrání vysokými cly, celá Evropa zchudla. Rusko, kam před válkou mířila dobrá třetina mladoboleslavské produkce, se zmítá v křeči občanské války. Výrobu v továrně navíc ochromil požár. Záchranou budoucnosti tradiční automobilky Laurin & Klement se stává vstup silného strategického partnera – plzeňského gigantu Škoda s francouzskými vlastníky v zádech. Vzniklo oboustranně výhodné partnerství.

1969

Nová mladoboleslavská továrna běží na plné obrátky, tradiční značka se ovšem nehodlá omezit pouze na „embéčka“ a pracuje na moderních vozech vyšší třídy s klasickou koncepcí pohonu. Uvolňování politických poměrů umožní navázat spolupráci se Západem, kde by novinka typu 720 s motory 1 250 a 1 500 cm3 OHC mohla najít odbytiště. Škodovka podepisuje smlouvu s progresivním turínským studiem Ital Design (ID), o rok dříve založeným teprve třicetiletým stylistou Giorgettem Giugiarem. Ze spolupráce se zrodí mimořádně elegantní vůz Š 720 ID. Sedan 4,4metrové délky dosahuje na 14palcových kolech rychlosti 157 km/h. Škoda má k dispozici ještě Giugiarovy návrhy podoby pětidveřového kombi a kupé. Nástup normalizace bohužel pošle projekt Škoda 720 na vedlejší kolej, až se nad ním nakonec zavře voda.

1987

Bez nadsázky jde o revoluční změnu v historii podniku. Nový model Škoda Favorit vyhovuje požadavkům zákazníků i na nejnáročnějších trzích. Motor s převodovkou je u předních řízených a poháněných kol, což odpovídalo moderním trendům. Navíc se otevírá perspektiva rozšíření nabídky o větší počet karosářských verzí, eventuálně i motorů. Průkopníkem zcela nové generace automobilů Škoda se stal hatchback Škoda Favorit, následovaný kombi Škoda Forman a užitkovým provedením Škoda Pick-up. Již během vývojových prací byly navázány kontakty s renomovanými zahraničními partnery, rozběhla se spolupráce například se společnostmi Porsche či Volkswagen. Právě přelomový model Škoda Favorit jako jeden z mála moderních nelicenčních automobilů takzvaného východního bloku se stal jedním ze základních kamenů pozdějšího úspěšného začlenění značky Škoda do skupiny Volkswagen.

1991

Pád železné opony v roce 1989 přináší zásadní společenské změny, centrálně řízené československé hospodářství se stává minulostí. Rozjel se náročný proces privatizace. Jedním z příkladů československé privatizace je začlenění automobilky Škoda do skupiny Volkswagen v roce 1991: kromě zachování tradiční značky odstartoval již tehdy největší výrobce automobilů v Evropě velkorysé investice do rozvoje místní výzkumně-vývojové základny, tedy technického vývoje. V současné době Škoda Auto v rámci skupiny samostatně vyrábí a vyvíjí vedle vozů také komponenty jako motory a převodovky. Z globálních koncernových prodejů 10,34 milionu automobilů (2019) připadá na vozy Škoda 12 % (1,24 milionu vozů).

2000/2007

V takřka jedenapůlmilionovém indickém městě Aurángábád je položen základní kámen montážního závodu. Svůj vstup na indický trh ohlásila značka Škoda během výstavy Auto Expo 1998 v Novém Dillí. Produkce řady Octavia odstartovala v listopadu 2001. V současné době se Škoda opírá o závody v Aurángábádu (Škoda, Kodiaq a Superb) a Púně (Rapid). V roce 2007 začala Škoda vyrábět také v Číně, která se brzy stala největším národním trhem české automobilky. Na trhy v Indii a Číně dodávala Škoda osobní i užitkové vozy už před druhou světovou válkou. Do Číny se Škoda vrátila po několika desetiletích jako součást společného podniku SAIC Volkswagen. Z tamních továren aktuálně míří k zákazníkům modely Škoda Kamiq, Kamiq GT, Superb, Rapid, Kodiaq a Kodiaq GT, Octavia i Karoq.

2019/2020

Škoda Auto vkročila do éry e-mobility, což v dějinách firmy představuje výrazný milník. Na počátku bylo uvedení modelů Škoda Superb iV a Škoda Citigoe iV, a nyní se už postupně elektrifikuje celá modelová řada. Koncem roku 2019 následovala světová premiéra nové verze vozu Škoda Octavia, včetně plug-in hybridního modelu. Letos Škoda uvedla automobil Škoda Enyaq iV, první čistě elektrický model na podvozkové platformě MEB koncernu Volkswagen. Do roku 2022 bude představeno více než deset elektrifikovaných vozů Škoda. V rámci podznačky iV vyvíjí Škoda pro zákazníky celý ekosystém: umožňuje jim chytře vyhledávat nabíjecí stanice, mít wallboxy pro pohodlné nabíjení doma a karty MyŠkoda PowerPass pro snadné dobíjení aut na cestách.

Celý článek si můžete přečíst ve speciálu Škoda Auto, příloze zimního vydání magazínu Prima ZOOM, který je právě v prodeji. Případně si časopis můžete předplatit na webu SEND.cz.

Mojmír Sedláček

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský