VIDEO: Bezpilotní vzdušné tankery MQ-25 pro americké námořnictvo
Další zářez do pažby amerického zbrojního průmyslu. Ve hře je vzdušný tanker MQ-25.
Další dron ve výzbroji US NAVY
Bezpilotní letouny se v uplynulých letech staly běžnou součástí nejen amerického letectva a krom průzkumu začaly plnit i útočnou roli proti pozemním cílům. Pozadu ale nezůstává ani americké námořnictvo, pro které nyní Boeing vyvíjí úplnou novinkou – bezpilotní vzdušný tanker MQ-25 Stingray, jenž bude operovat z letadlových lodí.
Létající tanker
První do výzbroje zařazený větší bezpilotní letoun pro provoz z letadlových lodí tak zřejmě nebude žádný stealth bezpilotní „bombardér“, jak se dlouho předpokládalo. Americké námořnictvo totiž už v roce 2010 vyhlásilo program UCLASS (Unmanned Carrier-Launched Airborne Surveillance and Strike) a jak už z jeho názvu vyplývá, výsledkem měl být právě průzkumný a útočný letoun. Po dlouhých diskuzích nicméně námořnictvo přišlo s tím, že namísto toho bude požadovat v rámci programu CBARS (Carrier-Based Aerial-Refueling System) požadovat létající tanker. A aby bylo možné dosáhnout co nejrychleji zařazení do operační služby, redukovalo své požadavky.
V srpnu došlo k oznámení, že vývoj a výrobu prvních 4 letounů zajistí Boeing, pro který se jedná o významné vítězství. Mezi jeho soupeře totiž patřil velký rival Lockheed Martin a General Dynamics, který stojí za bezpilotními letouny MQ-1 Predator a MQ-9 Reaper. Oproti tomu Northrop Grumman z programu odstoupil navzdory velkým zkušenostem, které museli konstruktéři nabýt při stavbě létajících prototypů X-47A Pegasus a X-47B pro program UCAS-D (Unmanned Combat Air System Demonstrator program).
Podoba samotného MQ-25 je zřejmá už ze zveřejněných snímků. Obě jeho přímá křídla bude možné pro úsporu místa na palubě letadlové lodi sklápět. O pohon se má starat osvědčený motor Rolls-Royce AE30007N, který je použit například na bezpilotních letounech RQ-4 Global Hawk nebo MQ-4C Triton. Vzhledem k probíhajícímu vývoji se ale jednotlivé parametry mohou změnit.
Plán na 72 tankerů
Námořnictvo v současnosti předpokládá pořízení celkem 72 bezpilotních tankerů. Zcela ale není vyloučeno ani další navyšování vzhledem k počtu letadlových lodí a požadavkům na doplňování paliva palubním letounům i případnému budoucímu rozšiřování schopností MQ-25. Ty už přitom mají mít od počátku krom doplňování za letu umožňovat alespoň omezený průzkum a výhledově není vyloučeno ani jejich využití v úderné roli. Ostatně víceúčelovému využití napovídá i použití názvu MQ, kde M znamená v terminologii amerických bezpilotních letounů „Multi-mission“.
Zajímavé je, že zařazení bezpilotních tankerů bude mít dopad i na provoz letounů F/A-18 Hornet a Super Hornet, které tuto roli zastávají jaksi samy pro sebe. V konfiguraci s až pěti externími nádržemi dokáže nad rámec vlastní nádrže nést až 8400 l, ale s celkově nižším doletem a vytrvalostí. Podle některý zdrojů navíc může být totiž pětina letounů z letadlové lodi dedikována k doplňování paliva ostatním letounům. Jen připomeňme, že standardně nese letadlová loď čtyři letky po dvanácti letounech.
Hornet během vzdušného tankování z jiného Hornetu Zdroj: US NAVY
Prodloužení doletu Hornetů
Ještě větší dopad pak budou mít bezpilotní tankery na dolet palubních letounů. Podle požadavků námořnictva má být MQ-25 schopen poskytnout letounům 2200 galonů (8328 l) paliva ve vzdálenosti 800 km od vlastní letadlové lodi. Jen pro představu: do interní palivové nádrže F/A-18 Super Hornetu se vejde 6780 kg paliva.
Větší dolet letounů letadlové lodě značně rozšiřuje možnosti bojového nasazení pro útočné mise, ale i pro ochranu vlastního uskupení. V této souvislosti je na místě zmínit střely vzduch–země AGM-154C a především pak protilodní střely AGM-158C LRASM s doletem až 560 km. Taková palubní F-35C Lightning II tak bude schopna s dotankováním za letu udeřit na cíle vzdálené přes 2000 km od mateřské letadlové lodi. Stejně tak bude moci jen v o něco menší vzdálenosti vést vzdušný boj proti případným nepřátelským letounům.
Oficiální záběry letounu Boeing MQ-25
Už v roce 2024
Počátečních operačních schopností má čtveřice MQ-25 dosáhnout už do roku 2024, ačkoliv se původně počítalo s dobou o dva roky delší.
Pro letadlové lodě bude rozhodně velkou posilou ať už tím, že uleví Super Hornetům, tak samozřejmě i svými vlastními schopnostmi. Opět se po dlouhé době prodlouží vzdálenost, na kterou budou moci působit svazy letadlových lodí, i počet bojových strojů, které budou moci vyslat. To bude mít vliv jak na bojové mise, tak i geopolitické soupeření s Čínou.
Autor: Michal Polák