V čem je válka na Ukrajině jiná než ta v Sýrii? Lidé z Žitomyru děkují Česku, říká válečná zpravodajka

Rusové tvrdí, že neútočí na civilisty, to ale vyvrací svědectví přímo z Ukrajiny. „Dokumentuji zde pořád to samé, a to jsou útoky na civilní cíle, ať už to jsou nemocnice, školy nebo ve většině případů úplně obyčejné obytné čtvrti, kde široko daleko není žádný vojenský objekt,“ popsala svou zkušenost z Ukrajiny válečná reportérka a šéfredaktorka časopisu Prima ZOOM Lenka Klicperová.

V noci vybombardovana ukrajinska vesnice Korosten,asi sto km od beloruskych hranic. Na vesnici dopadly tri rakety a bomba. Jeden mrtvy, pet zranenych, mezi nimi i dite. Neni tam nic nez obytne domy. pic.twitter.com/fc4cIDD6Q5

— Lenka Klicperová (@LenkaKlicperov) March 6, 2022

Rusko si připravuje cestu na Západ

Ruské útoky na civilní cíle zaznamenala ve městech Malyn (26 000 obyvatel) a Korosteň (64 000 obyvatel), kde podle jejích slov na domy civilních obyvatel dopadly i letecké pumy a nejde tedy už jen o ostřelování raketami. „Rusové opravdu na vesnice a městečka kolem Žitomyru svrhávají bomby, bombardují je, což jsou válečné zločiny proti civilnímu obyvatelstvu a nedá se to ničím ospravedlnit,“ komentovala Klicperová pro CNN Prima NEWS situaci v oblasti ležící severně od Žitomyru a severozápadně od Kyjeva.

Ostřelovaný a bombardovaný je každou noc i Žitomyr (130 km západně od Kyjeva, 264 000 obyvatel), který je podle Klicperové klíčovým městem pro další postup na západ a je zde velká vojenská posádka s 95. brigádou, která nyní bojuje hlavně na Donbase. Sirény se zde rozeznívají i 30krát za den, přičemž cílem Rusů je podle Klicperové vyděsit obyvatelstvo, způsobit na Ukrajině chaos a morálně rozdrtit odpor, na který útočníci narazili.

Žitomyr po ruském útoku na školu. Zveřejnila tv Ukrajina24. pic.twitter.com/RCQpKs6Agy

— Martin Dorazín (@mdorazin) March 4, 2022

Kromě civilních cílů Rusové míří i na strategické objekty, jako jsou sklady ropy nebo teplárna, kterou zasáhli a zničili už 9. března, takže se 30 procent Žitomyru ocitlo bez tepla. Přesto stále funguje zásobování vodou i potravinami, dají se koupit i pohonné hmoty a místní správa se snaží obyvatelům podmínky co nejvíce ulehčit.

Válka na Ukrajině je děsivě blízko

Pro zkušenou válečnou reportérku, která prošla bojovými zónami v Kongu, Sýrii, Iráku nebo Afghánistánu, má díky geografické blízkosti a podobné mentalitě lidí ukrajinská válka mnoho překvapivých a zároveň děsivých momentů. „Když během leteckého poplachu přijdete do krytu, vidíte lidi, kteří si s sebou berou domácí zvířata. Je tam paní s bílým načesaným pinčem, další přijde s přepravkou a s kocourem – to je něco, co například v Sýrii nezažijete, tamní mentalita je úplně jiná,“ popisuje Klicperová.

Další odlišností je masivní použití letectva. „Proto zde všichni místní, s nimiž mluvím, volají po zavedení bezletové zóny, aby se Putinovi a jeho letectvu zabránilo v páchání těchto zvěrstev na civilistech. To je jediné, po čem běžní Ukrajinci touží – aby konečně přestaly letecké údery,“ říká Klicperová.

Válečná zpravodajka z Česka

České reportérce její státní příslušnost na Ukrajině otevírá všechny dveře. „Když řeknu, že jsem z České republiky, všichni se okamžitě rozzáří a začnou děkovat za to, co Česko dělá pro uprchlíky z Ukrajiny,“ popsala novinářka, která je na Ukrajině celou dobu od vypuknutí války. V Malynu se dokonce před ní jeden z mužů hned vedle vybombardovaného a hořícího domu klekl a se slzami v očích jí děkoval za českou pomoc Ukrajině.

Novinářka a fotografka Lenka Klicperová pracovala v řadě afrických zemí od Angoly přes Namibii, Nigérii, Tanzanii, Keňu, Etiopii, Mali, Burkinu Faso, Čad, Niger nebo Demokratickou republiku Kongo. Několikrát navštívila jako reportérka Afghánistán a dostala se i do Somálska sužovaného dlouholetou válkou. Od roku 2014 se zaměřuje na problematiku války s Islámským státem v Iráku a Sýrii. Je šéfredaktorkou časopisu Prima ZOOM.