Utajené nacistické vězení bylo peklem na Zemi. Zemřelo 800 lidí, vězni se pojídali
Války za polárním kruhem S1 (6) – Případ Mallnitz
I když byli nacisté koncem druhé světové války na ústupu, jejich krutost to nijak nemírnilo. Německé jednotky, které ustupovaly přes Norskou linii, využívaly ruské zajatce z původně „obyčejných“ pracovních táborů, aby si usnadnily obranu proti postupujícím Spojencům. V říjnu roku 1944 Němci ustoupili k fjordu Lyngen, kde hory tvořily přirozenou bariéru. Založili zde vězeňský tábor a pojmenovali jej po rakouském lyžařském resortu. Tábor Mallnitz ale spíš připomínal na povrch vyhřezlé peklo.
Tábor vznikl ve značně improvizovaných podmínkách, Němcům chyběla podstatná část vybavení, zásoby jídla i lékaři. Vězni v táborech spíše živořili, zároveň byli využíváni k budování německé obrany. Podvyživení a zanedbaní vězni tak tahali těžké vybavení do vysokých kopců, ani po cestě na vrchol je ale nečekal odpočinek. Jakmile došli na místo, rovnou stavěli obranné pozice. Alternativou k těžké práci byla okamžitá poprava. Jak je ale ukázáno v pořadu Války za polárním kruhem na Prima Zoom, podmínky zajateckého života byly ještě děsivější.
Norský internační tábor pro politické vězně Zdroj: Getty Images
Vězeňský tábor se členy guerrilové armády Mau Mau Zdroj: Getty Images
Počty koncentračních táborů jsou šokující Zdroj: Getty Images
Židovský chlapec a další vězni v Dachau Zdroj: Getty Images
Nacisté bezostyšně kradli cenné předměty z celé Evropy. Na snímku část soukromé sbírky Hermanna Göringa Zdroj: Getty Images
Velitel německých sil generálporučík Eduard Dietl Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Postup Němců v kopcích kolem Narviku byl obtížný Zdroj: ČTK / SZ-Photo / SZ Photo
Dobová ilustrace zachycuje bitvu na hladině fjordu Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Dobová ilustrace zachycující námořní boje o Narvik Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Zničující hlad
Protože Němci neměli velké množství zásob ani pro sebe, s živením 7–8 000 vězňů se ani neobtěžovali. Vyhladovělí a zoufalí zajatci se tak museli uchýlit k nejhoršímu. Když v roce 1945 odhalili Spojenci poblíž Mallnitzu masový hrob, nalezli v něm 104 těl. V dalších masových hrobech bylo objeveno dalších 39 mrtvol. Někteří z vězňů byli popraveni, většina jich ale zemřela na příznaky tyfu, pneumonie či tuberkulózy.
Čtěte také: Nasadit úsměv a zapózovat? Šokující, zuří lidé. Snímek turistky z Osvětimi je pobouřil
Kromě toho ale spojenečtí vyšetřovatelé objevili tři případy kanibalismu. Vyšetřování ukázalo, že zajatci opekli a snědli mozek vězně, který byl popraven střelou do hlavy. Tři další vězni snědli stehno mrtvého spoluvězně. Drsné podmínky stály život až 800 vězňů, konec války však přeživší zajatce nikdy nezbavil jak traumatických následků, tak zdravotních komplikací. Dalších 150 vězňů zemřelo pár let po konci války.
Zdroj: Fergus Murray Sculpture