7. dubna 2021 00:30

Moskva posílá k hranicím s Ukrajinou další vojenskou techniku. NATO zvýšilo stupeň bojové připravenosti

Těžká technika a tisíce ruských vojáků včetně elitních výsadkářů míří do konfliktní oblasti na hranicích Ruska a Ukrajiny. Ruští aktivisté o jejich pohybu informují na sociálních sítích.

Dlouhé vlaky naložené těžkou vojenskou technikou včetně obrněných transportérů a samohybných houfnic a minometů zachytili aktivisté a novináři na různých místech Ruska. Podle internetového magazínu The Drive jsou přesuny tak rozsáhlé, že narušují dodávky traktorů a další zemědělské techniky ruským farmářům před nadcházejícím jarním obdobím.

Není zcela jasné, kdy přesuny začaly, ale záběry vojenských železničních transportů směřujících na jihozápad Ruské federace se začaly objevovat přinejmenším od 27. března 2021. Jsou na nich zachyceny mimo jiné těžké samohybné houfnice 2S19 „Msta“ ráže 152 mm postavené na podvozku tanku T-80. Houfnice pocházejí ještě z dob Sovětského svazu a jsou na vzdálenost 24,7 km schopné poslat každou minutu 8 projektilů o váze 43,56 kg.

Stejně tak byly pozorovány pozemní konvoje vojenské techniky i přelety skupin letadel. Podle ukrajinského webu Novosti Donbasa, který se odvolává na nezávislou ruskou iniciativu Conflict Intelligence Team (CIT), byly na Krym odeslány i části 76. gardové výsadkové divize známé jako „pskovští výsadkáři“. Ta se kromě nasazení v Čečensku účastnila i bojů na východní Ukrajině v roce 2014.

Za nepřímou reakci na tyto zprávy lze považovat fotogalerii ze cvičení pskovských výsadkářů ve výcvikovém prostoru nedaleko Pskova vzdáleného 1 500 km vzdušnou čarou od krymského Sevastopolu. Ruské ministerstvo obrany ji na svých stránkách zveřejnilo 3. dubna 2021.

Aktivisté také zaregistrovali pohyb železničních platforem s tanky T-72B3. Podle čísel vagonů se pak pomocí webu GdeVagon.ru, který registruje pohyb všech vagonů a kontejnerů na území bývalého Sovětského svazu a dnešního Mongolska, podařilo zjistit, kam transport směřuje.

Ruské jednotky byly pozorovány v Kerči a Sevastopolu na Krymu, jehož anexi Ruskem z roku 2014 mezinárodní společenství neuznává. Další videa zachytila přesuny jednotek přes nově zbudovaný most spojující pevninskou část Ruska s Krymem. Most byl postaven za pouhé dva roky v přepočtu za 80 miliard korun a se svými 19 kilometry je nejdelším ruským mostem vůbec. V roce 2018 po něm slavnostně jako první projel ruský prezident Vladimir Putin za volantem nákladního automobilu Kamaz.

Rusko v březnu 2021 organizovalo poblíž hranic s Ukrajinou vojenské cvičení, které mělo 23. března skončit. Jednotky ale zůstaly na místě a jsou zjevně dále posilovány. Odhady o počtu vojáků, které Moskva na svou západní hranici nově posílá, se přitom liší od zhruba 4 000 (podle zdrojů The New York Times) až po 20–25 000 mužů podle údajů velitele ukrajinských sil Ruslana Chomčaka citovaného britskou BBC.

Východ Ukrajiny pod tlakem

S koncem března 2021 také významně vzrostla vojenská aktivita na linii dotyku mezi Ukrajinou a separatistickými samozvanými republikami ustavenými v roce 2014 v Luhaňské a Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Během jediného dne tu při vzájemném ostřelování zahynuli čtyři ukrajinští vojáci a častá dělostřelecká a kulometná palba dává tušit, že příměří v sedmiletém konfliktu dohodnuté v létě 2020 přestává platit.

Na situaci reaguje i Severoatlantická aliance. Vrchní velitel NATO, kterým je čtyřhvězdičkový generál amerického letectva Tod Wolters, už zvýšil stupeň bojové připravenosti aliance. Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v souvislosti s rostoucím tlakem ze strany Ruska podpořili také americký prezident Joe Biden a britský premiér Boris Johnson. Rusko přesuny vojsk zásadně nekomentuje, podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova ale právě zvýšená aktivita NATO nutí Rusko být ve střehu.

4 800 vojenských cvičení a školení za rok

Vojenské cvičení poblíž ukrajinských hranic bylo jedním z celkem 4 800 cvičení, školení a praktických kurzů, které má podle ministra obrany Sergeje Šojgua ruská armáda naplánované na rok 2021.

V rámci první velké série vojenských cvičení také Rusko provedlo přelet několika letadel nad Severním pólem a synchronizované vynoření tří jaderných ponorek poblíž souostroví Země Františka Josefa. Manévr v zamrzlé Arktidě jako z filmu K-19: Stroj na smrt ocenil prostřednictvím videohovoru i prezident Putin.

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský