Na Rusko zaútočili Rusové. Podivná operace v okolí Bělgorodu a její vysvětlení

Podle ukrajinské strany do oblasti vpadla kolona ruských dobrovolníků s ukrajinskými prapory a žlutomodrými páskami. Vyzbrojeni nejméně jedním tankem a několika obrněnými transportéry obsadili útočníci několik pohraničních vesnic a nakrátko i menší město Grajboron. Počet diverzantů není znám, podle gubernátora oblasti Vjačeslava Gladkova jich ale ruské ozbrojené síly nejméně 70 zabily a zbytek zatlačily zpět.

Přečtěte si také: Rusko se do roku 2033 rozpadne, tvrdí experti. Minulost jasně naznačuje, co přesně se stane

Na mnoha místech se ozývaly výbuchy a auta znepokojených obyvatel Bělgorodu ucpala výpadovky z města. Na jiném místě oblasti pak překvapení Rusové natočili ruský vrtulník vystřelující v nízkém letu obranné světlice:

The village of Rakitnoe, Belgorod region, Ruzzia ❗ 25 km from the border with Ukraine. A Russian helicopter goes low, firing off heat traps.

50.82885950411542, 35.84034600269405 pic.twitter.com/KqdTREQsFN

— LX (@LXSummer1) May 22, 2023

Přestože byla protiteroristická operace, jak boje s útočníky označuje Moskva, po dvou dnech ukončena, rozsah útoku všechny zaskočil. Bělgorod se však setkal s vojenskými operacemi už v minulosti.

V noci 21. dubna 2023 se Bělgorod stal cílem nechtěného bombardování ze strany ruského letectva. Letoun zřejmě omylem shodil na město leteckou pumu, která v zemi vyhloubila 20 metrů široký kráter. Nikdo při tom nezemřel, jen jedno auto se silou exploze octlo na střeše nedalekého obchodu.

Rusové proti Putinovi

K útoku se přihlásily hned dvě ruské skupiny – Ruský dobrovolnický sbor a legie Svoboda Rusku. „Jsme Rusové, stejně jako vy. Jsme lidé jako vy. Chceme, aby naše děti vyrůstaly v míru a byly svobodné. Aby mohly cestovat, studovat a být šťastné. Tohle ale nemá v dnešním Putinově Rusku prolezlém korupcí, lží, cenzurou, omezováním svobod a represemi místo,“ prohlásil jeden z příslušníků legie Svoboda Rusku ve zveřejněném videu.

Legie Svoboda Rusku vznikla v létě 2022 na Ukrajině a tvoří ji bývalí ruští vojáci zajatí ukrajinskou armádou a také někteří místní Rusové. Legie označuje za svůj hlavní cíl osvobození Ukrajiny a změnu režimu v Moskvě. Ještě radikálnější a více nacionalisticky laděný je Ruský dobrovolnický sbor. Jeho příslušníci začali na straně Ukrajiny bojovat už po anexi Krymu v roce 2014 a za svého hlavního nepřítele považují ruského prezidenta Vladimira Putina. Jejich hlavním cílem je destabilizace Ruska.

Šéf poradenské společnosti Mayak Intelligence se sídlem v Londýně a autor několika knih o ruské armádě Mark Galeotti uvedl, že tyto dvě skupiny tvoří protikremelští Rusové sahající v politických postojích od liberálů a anarchistů po neonacisty. „Doufají, že mohou nějakým malým způsobem přispět k pádu Putinova režimu. Ale zároveň si musíme uvědomit, že to nejsou nezávislé síly. Jsou řízeny ukrajinskou vojenskou rozvědkou,“ upozornil.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak ale opakovaně tvrdil, že Kyjev nemá s operací nic společného a vpád do Bělgorodské oblasti připsal na vrub „podzemním partyzánským skupinám“ ruských občanů. „Jak víte, tanky se prodávají v každém ruském vojenském obchodu,“ dodal ironicky.

Tlak na Moskvu

Bez ohledu na rozhodnost a dílčí úspěchy nebylo cílem operace obsadit část ruského území ani vytvořit novou frontu. Bělgorodská oblast je od nejbližší rusko-ukrajinské frontové linie 160 kilometrů daleko a kromě psychologického tlaku na ruské obyvatelstvo tak nejspíš bylo hlavním cílem „partyzánů“ přinutit ruskou armádu, aby před dlouho ohlašovanou ukrajinskou protiofenzivou co nejvíce rozptýlila své síly.

Použití neoznačených nepravidelných jednotek je navíc okopírované od Putina. Ten v roce 2014 nechal obsazování Krymu na „dobrovolnících“ v uniformách, kteří se strategického úkolu údajně ujali během dovolené a ve svém osobním volnu.

Mohlo by vás také zajímat: Boje v Bělgorodu? Gigantický trolling a vítězství Ukrajiny, míní experti. Zhodnotili i Bachmut

Pevnost Bělgorod

Bělgorod je městem sevřeným mezi dvěma zeměmi. Přestože je součástí Ruska, je zároveň jen půl hodiny jízdy od ukrajinských hranic. Zatímco Charkov je jen 80 kilometrů daleko, do Moskvy je to 600 kilometrů. Válka se tu usadila už v roce 2014, kdy na východě Ukrajiny propukly boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty. Do města tehdy dorazilo z Ukrajiny přes 60 000 uprchlíků, kteří tak zvýšili počet obyvatel Bělgorodu na přibližně 340 000. Další tisíce lidí přišly v září 2022, když ukrajinská armáda vytlačila Rusy z okolí Charkova.

Bělgorod (tedy Bílé město) srovnali v roce 1237 se zemí Mongolové, v 16. století ho znovu založil Boris Godunov jako pevnost proti krymským Tatarům. U nedaleké Prochorovky se pak v létě 1943 konala největší tanková bitva v dějinách známá jako bitva v Kurském oblouku.

Zdroj: The Guardian, ČTK