Revoluční bezpilotní loď zatím nebojuje s piráty ale s úředníky

Bezpilotní letadlová loď

Tak i moře se mají stát doménou robotů...

Projekt nese jméno MUNIN a vzniká pod záštitou Evropské unie a německé námořní iniciativy. Jeho cílem není nic menšího, než přetavit profesi námořníků do čehosi podobného kancelářské práci, při níž by jediný kormidelník mohl na dálku ovládat až deset plavidel. Pokud MUNIN uspěje, bude mít za výsledek produkci plně autonomní námořní lodi, která se mezi světovými přístavy bude moct pohybovat sama.

Problém jménem byrokracie

Oříšek MUNIN není ani tak technologického charakteru – prakticky všechny vynálezy pro "bezpilotní plavidla" totiž už existují. Počítá se mezi ně GPS, komunikace se satelity nebo přesné měřicí senzory. Oříškem tak je spíše přimět k souhlasu místní úřady a zároveň balíček celé technologie dostatečně zlevnit.

Problém s regulacemi plánují konstruktéři vyřešit postavením bezchybného technologického demonstrátoru, který by fungoval alespoň tak dobře jako lodě ovládané lidmi. Pokud se jim to podaří, přinese to největší revoluci v lodní dopravě od aplikace lodního šroubu. Podle statistik je až 75 % námořních incidentů způsobeno lidskou chybou.

Postupná revoluce

Zároveň však autoři MUNIN přiznávají, že i oni sdílejí strach z poškození počítačů nebo mechanické chyby na lodi během její plavby. Bylo by tak nutno zdokonalit i možnosti dálkové opravy pomocí palubních robotů či zhustit síť opravářů-lidí, kteří by mohli dostat odmlčenou bezpilotní loď do pořádku. Oříškem by byla i ochrana lodi proti hackerům, ačkoliv by u autonomního plavidla odpadl zase problém s piráty.

Spíše než změny na moři mávnutím kouzelného proutku se však dočkáme dalšího postupného zavádění autonomních technologií do praxe. Autoři MUNIN odhadují, že plně autonomní lodě jsou stále vzdálené více než deset let – než však vyplují, budeme svědky stále větší marginalizace úlohy lidské posádky.

Ladislav Loukota

3 další futuristické nápady

Bitevní loď budoucnosti

Automatická loď je nápad mnohem starší, než by se mohlo zdát – první pokusy s dálkovým řízením bitevních lodí sahají až do 40. let. Doposud nejvýznamnějším projektem však byl koncept tzv. arsenal ship z poloviny 90. let. Prozatím nerealizovaný koncept představoval dálkově ovládané plavidlo vybavené až pěti stovkami střelami s plochou dráhou letu.

Pro vysokou cenu celé konstrukce by plnilo spíše odstrašující roli – proti takovému přečíslení střel prozatím není efektivní obrany a projektuje se tak, že jediný arsenal ship by neměl problém potopit operační svaz letadlových lodí nebo zhatit celé vyloďovací operace.

Tanky zítřka

V únoru odhalený koncept futuristického, neviditelného tanku svými tvary připomíná spíše stíhačku. Polský tank sice není zcela bezpilotní - počítá stále s posádkou tří mužů - jeho automatická věž však dost možná ukazuje, kudy povede cesta vývoje bitevních tanků zítřka. Ne všechny využití dronů však spočívají ve zbrojní sféře.

Auto s vlastním průzkumem

Rovněž z února pochází koncept osobního vozu značky Renault, které v sobě ukrývá miniaturní bezpilotní stroj. Jeho cílem je řídiči dopředu hlásit, co ho čeká na cestě. Je nasnadě, že při masovém využití by asi dálnice hostily mnohem více nehod než nyní, pro samé vzájemně sražené drony by zřejmě nebylo vidět na na oblohu. Pro auta do divočiny by však mohlo jít o optimální řešení.