Rakousko chce další obrněné pandury, ale ne ty české

Obrněné pandury jsou prapůvodně stroje rakouské provenience, i když se později vyráběly a vyrábějí v několika dalších zemích. Není tedy divu, že rakouská armáda je má ve své výzbroji. Ovšem jde o zcela odlišný model, než který používají čeští vojáci. Rakouská armáda v 90. letech totiž nakoupila desítky obrněných transportérů Pandur I – jak už napovídá jejich označení, šlo o první generaci tohoto vozidla. Jeho hlavní odlišnost od českých jmenovců je konfigurace podvozku 6x6. Rakousko na konci minulého roku navíc objednalo další více než tři desítky typu Pandur I s podvozkem 6x6, výroba „jedničkového“ panduru tak bude obnovena po více téměř 20 letech.

První pandury do Evropy, na Střední východ i do Ameriky

Po objednávce z roku 1994 první Pandury I rakouská armáda získala v roce 1995 a pocházely z dílen rakouské zbrojovky Steyr-Daimler-Puch. Poslední rakouské stroje byly vyrobeny na konci roku 1996, ale postupem času si našly cestu i do výzbroje jiných armád. Už v roce 1996 si kuvajtská národní garda objednala za pomoci amerických peněz sedm desítek pandurů první generace, přičemž všechny byly dodány o rok později. V roce 1998 pak následovala objednávka z Belgie, která pořídila pět desítek pandurů pro svou výsadkovou brigádu. Slovinsko dokonce „jedničkové“ pandury vyrábělo v licenci a první kusy dostala tamní armáda v roce 1999. Ve stejném roce si Pandury I 6x6 pořídila i americká armáda pro své výsadkové jednotky podřízené velitelství speciálních operací.

Fotogalerie

Obrněnec Pandur - chlouba nebo ostuda?

Zdálo se, že tím se skončila éra Panduru I, zvlášť když Steyr-Daimler-Puch, který se mezi tím v roce 2003 stal součástí korporace General Dynamics European Land Systems, vyvinul druhou generaci panduru. Ovšem nová rakouská objednávka znamená obnovení výroby, je to ale poněkud překvapivé rozhodnutí. Nově objednané pandury po přelomu tisíciletí jsou výhradně druhé generace s podvozkem 8x8, ať již se to týká české armády nebo slovinské či portugalské a indonéské.

Svou roli v tom ale může hrát fakt, že pandury druhé generace existují výhradně ve verzi 8x8, kdežto pandur první generace byly konstruovány jako menší vozidla s podvozky 6x6. Ovšem nové rakouské Pandury I 6x6 se budou od těch původních poněkud lišit. Především dostanou nové pohonné jednotky, lepší balistickou a protiminovou ochranu a výzbroj budou tvořit automatické dálkově řízené zbraňové věžičky. Původní pandury rakouské i belgické armády procházejí od roku 2015 částečným upgradem, švýcarská firma RUAG pro ně vytvořila a vyrobila dodatečný kit, který zvyšuje balistickou i protiminovou odolnost.

Soukromá záležitost se dostala do armády

Počátky vzniku panduru první generace se datují do roku 1979, kdy začali ve Steyru pracovat na novém obrněném transportéru, který vycházel ze španělského typu BMR-600. První prototypy byly zkoušeny v roce 1985, ovšem celý projekt byl soukromou iniciativou rakouské zbrojovky, i možná proto přišla první objednávka rakouské armády až o téměř desetiletí později.

Pandur I je v základní podobě obrněný transportér s tříčlennou posádkou (velitel, řidič a střelec), který pojme šest až osm plně vyzbrojených vojáků. Motor je umístěný napravo v přídi, vedle něj sedí řidič, konfigurace je tedy stejná jako v případě českých Pandurů IICZ. Korba je svařovaná, ocelová a odolá střelám do ráže 7,62 mm. Dno podvozku už nesplňuje dnešní požadavky na odolnost proti minám a nástražným výbušným zařízením, proto rakouská armáda objednala už zmiňované modernizační kity ze Švýcarska.

Za pohonnou jednotku byl zvolen dieselový šestiválec Steyr WD 612 s turbodmychadlem, který disponuje výkonem 285 koní, díky kterému se maximálně 14 tun vážící stroj dokáže rozjet na 80 km/h. To jsou dnes už nedostačující hodnoty, proto nové pandury dostanou silnější moderní powerpack. Podvozek 6x6 je vybaven nezávislým zavěšením kol, přední a zadní náprava jsou řiditelné. Vozidlo je 5,69 m dlouhé a 2,5 m široké, v plném obsazení a maximální zásobou pohonných hmot má dojezd 700 km.

Výzbroj může být různá, od lehkých, přes těžké kulomety až po rychlopalné kanony ráže 20 mm nebo granátomety. Většina pandurů první generace byla vybavena otevřenou věží s kulometem ráže 12,7 mm, rakouská armáda je ale během nedávné modernizace vybavila dálkově ovládanými bojovými věžičkami. Některé kuvajtské stroje dostaly uzavřenou věž Cockerill s kanonem ráže 90 mm.

Text: DP

Války

Japonsko má nový obrněný transportér. Číně se to líbit nebude