8. ledna 2022 06:50

CIA ztratila v Himálaji jaderné zařízení. Únik radioaktivity hrozí na nejsvatějším místě

Špionážní operace CIA na umístění sledovacího zařízení do Himálaje nevyšla podle představ. Indové za ni v budoucnu možná zaplatí krutou daň.

Ve světě zbraní, moci a špionáže se často ohled na mezinárodní právo nebere. „Tajní agenti a výsadková komanda rozmisťují leckde maskované aparatury s vysílačem, jehož signály zachycují družice,“ píše zaměstnanec washingtonského Národního bezpečnostního archívu Jeffrey T. Richelson v magazínu Inteligence and National Security.

I v dobách satelitního sledování je bezpodmínečně nutné mít v terénu své lidi, kteří dané zařízení umístí a čas od času zkontrolují či vymění zdroj energie. Ovšem špionážní aparatura, která měla být umístěna na Nandá Devi, 7 816 metrů vysoké indické hoře, měla vydržet desítky let. V nehostinném, špatně přístupném vysokohorském terénu mělo být zařízení maskováno jako kámen. Otázkou bylo, kdo ho tam vynese.

Deseti nejlepším americkým horolezcům nabídla CIA tisíc dolarů měsíčně za to, že dopraví aparatury na zaznamenávání čínských atomových pokusů v Poušti Lob Nor. Pohánět je bude plutoniová elektrárna o velikosti půlmetrové kostky a o váze 60 kg,“ píše Karel Pacner v knize Velké špionážní operace. Dopravit tajně takový stroj byl úkol extrémně těžký. Není proto divu, že ho ani skvěle vybraná horolezecká expedice nezvládla.

Musela se vrátit kousek pod vrcholem, protože skupině 18. října 1965 předčasná zimní bouře znemožnila postup. Vedoucí expedice Manmohan Singh Kohli nařídil ukrýt přístroj do malé jeskyně s tím, že až to bude možné, vrátí se a úkol dokončí. Jenže úkryt zmizel pod zřícenou skálou (jiní členové expedice mluví o lavině) a vzájemně se překrývající kameny propojil led.

Problém s posvátnými prameny

Posvátná Ganga je pro Indy řekou s neuvěřitelným významem. Kdyby se rozšířila informace, že plutoniová špionážní aparatura může kontaminovat prameny posvátné řeky, vyvolalo by to velmi silnou mezinárodní roztržku. CIA totiž neinformovala svou ani indickou vládu. Operace byla jednou z těch „černých“ a byla jednou z nejtajnějších v rámci studené války. Když Čína na své jaderné střelnici testovala atomové zbraně, chtěli Američané znát nejen datum odpalu, ale i sílu nálože, typ výbuchu (pozemní, podzemní, nadzemní) a celou řadu dalších podrobností.

Otázkou zůstává, zda Indové skutečně o ničem nevěděli, neboť Rajya Sabha TV později odvysílala dokument, v němž mluví o spolupráci amerických a indických tajných služeb a odtajnila informaci, že se mělo jednat o 7 plutoniových „baterií“. Do operace s kódovým názvem Blue mountain (Modrá hora) mělo být zapojeno kolem 200 lidí.

Plutoniová kapsle bude zářit staletí, ale měření dalších expedic zatím neukázala žádnou zvýšenou radioaktivitu. Obavy z jaderné kontaminace vod posvátné Gangy však stále trvají. Později se od podobných experimentů upustilo, zařízení na sledování nepřátelského území nahradily špionážní satelity s vysokým rozlišením.

Topi Pigula

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom