Útočná puška StG 44 změnila tvář válčení. Sověti na ni reagovali legendární zbraní

První útočná puška změnila tvář válčení. Sověti na ni reagovali legendární zbraní

Převratné zbraně (2) - STG 44

K revolučním počinům moderního válečnictví patří mimo jiné také vynález útočné pušky, bez níž bychom si vojenský konflikt nedokázali ani představit. Praotcem všech těchto zbraní byla puška StG 44, která změnila tvář válek.

Druhá světová válka byla v plném proudu a Německo si nemohlo dovolit jakoukoli nevýhodu. Protože měla Rudá armáda velice výkonné pušky AVS-36 a AVT-40, rozhodli se Němci počátkem 40. let sovětské armádě konkurovat. Konstruktér pěchotních zbraní Hugo Schmeisser tedy vynalezl pušku, která se začala ve válce používat od roku 1944 a jíž lze považovat za první moderní typ tohoto druhu zbraně vůbec.

Velkou výhodou pro StG 44 byl velký objem zásobníku

5 Zobrazit galerii

První útočná puška na bojišti druhé světové války

5 Zobrazit galerii

StG 44 Zdroj: Getty Images

Velkou výhodou pro StG 44 byl velký objem zásobníku Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

StG 44 je praotec útočných pušek Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

StG 44 Zdroj: iStock

První útočná puška na bojišti druhé světové války Zdroj: Profimedia.cz

StG 44 Zdroj: Getty Images

Velkou výhodou pro StG 44 byl velký objem zásobníku Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

StG 44 je praotec útočných pušek Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

StG 44 Zdroj: iStock

První útočná puška na bojišti druhé světové války Zdroj: Profimedia.cz

Kratší dostřel, větší objem

Puška Sturmgewehr 44 neboli StG 44 byla vylepšením dřívější konstrukce Maschinenkarabiner 42. Na první pohled má zbraň velice specifický vzhled, který ji odlišoval od ostatních. Masivní dřevěná pažba v zadní části ocelového pouzdra závěru byla obvyklá, menší pažba pistolového typu a perforovaným předpažbím z plechu už tolik ne. Závěr pušky je plně uzamčený vykývnutím závorníku ve vertikální rovině a v hlavni se nacházejí čtyři pravotočivé drážky. Unikátní byl v té době ale hlavně způsob střelby.

Základním kamenem pro užití StG 44 se stal poznatek, že střelec bez běžných mechanických mířidel nezvládne přesnou palbu na vzdálenost větší než 400 metrů. Pušky sice do té doby měly dosah až tisíc metrů, nicméně vojenské střety obvykle probíhaly na mnohem menší vzdálenost, a tak konstruktéři StG 44 došli k závěru, že dosah několika set metrů úplně stačí. S tímto vědomím vyrobili pro zbraň zkrácený puškový náboj 7,92 x 33 mm Kurz. Kratšími náboji dosáhli konstruktéři větší kapacity zásobníku a současně přesné střelby na větší vzdálenost.

Čtěte také: České zbraně, které dělají Rusům vrásky. Co všechno se dostalo k ukrajinským obráncům?

Puška měla ale také pár nevýhod. Kromě toho, že vážila 5,2 kg, což je na útočnou pušku docela dost, byla také náchylná k samozápalům, a to především v případě příliš dlouhé střelbě dávkou. Nábojová komora se mohla přehřát a náboj v ní odpálit. Na druhou stranu měla ale malý zpětný ráz a nízkou kadenci, takže se dala docela dobře ovládat. Do konce války bylo vyrobeno 425 977 kusů v různých variantách, jak ale zjistíte z pořadu Převratné zbraně na Prima ZOOM, Sovětský svaz nelenil a zareagoval na náhlou zbrojní výhodu vlastním produktem nazvaným... AK-47 Kalašnikov.

Zdroje: DDay/Military Times