Příběh vlasů: Co všechno nám dokážou říct o minulosti?
Mohou vlasy říct příběh starý 4000 let?
Když evoluční biolog Eske Willerslev stojí v archivu dánského Národního muzea a v ruce třímá pramen zcuchaných černých vlasů, hlavou mu běží příběh:
Mladý muž kmene Sakaků sedí na hromadě kůží a netrpělivě se ošívá. Tyto procedury ho nebaví. Jeho žena je však nekompromisní. Kostěným hřebenem mu pročesává vlasy a zkracuje je nožem. Je ostrý, ale i tak to celé trvá příliš dlouho. Daleko raději bys ostatními lovci přeskakoval po ledových krách a plný adrenalinu pronásledoval kořist. Tak jako muži všech končin a epoch...
Prameny silných černých vlasů padají na zem...
O 4000 let později stojí na tomtéž místě jiný člověk. Chomáč, který nalezl, je velkou senzací. Lidských pozůstatků tu není mnoho. Jinak je ovšem vědcům k ničemu.
A tak se stalo, že nejzachovalejší zdroj DNA prvních obyvatel Grónska ležel přes dvacet let v suterénu muzea, zatímco čas kolem něj ubíhal a věda vzkvétala.
Eske Willerslev nemůže uvěřit svému štěstí. Možná právě v tuto chvíli drží v ruce klíč k záhadě osidlování Amerického kontinentu. Jak se dostali Sakakové do Grónska? Jak vypadali? A co se s nimi stalo, že po 1500 letech náhle zmizeli, jako by se po nich slehla zem? Zanechali po sobě potomky? Anebo jsou kostěné harpuny a minimalistické kamenné nástroje to jediné, co po nich zbylo?
Složité přístroje a nejmodernější technologie genetiků dokáží odpovědět na všechny tyto otázky. Tajemství Sakaků je vepsáno do vlasů každého z nich, stejně jako my v sobě neseme poselství své kultury pro příští generace.
Kdo ví, co vyčtou z našich vlasů...
Malá ochutnávka z dokumentu Vlasy, které změnily dějiny:
Jana Pacolová