Pásmo Gazy: Boje budou nekompromisní, dva miliony lidí jsou ve smrtící pasti

Jak se bude bojovat v Pásmu Gazy? Dva miliony lidí jsou ve smrtící pasti

Záběry drtivého izraelského úderu na Pásmo Gazy

Bez vody a elektřiny, dodávek potravin a léků a s nulovou šancí na útěk před útoky izraelského letectva. Taková je perspektiva pro 2,2 milionu obyvatel Pásma Gazy, jednoho z nejhustěji zalidněných a zároveň nejchudších území světa.

Nejméně 950 obyvatel už zaplatilo životem a dalších 5 000 jich bylo zraněno v odvetné operaci Izraele, který se stal terčem masivního koordinovaného útoku ozbrojenců militantního hnutí Hamás. V případě pozemní operace izraelské armády, kdy do hustě zastavěného území vjedou tanky a obrněné transportéry izraelské armády, budou ztráty ještě vyšší, nevyhnou se však ani Izraelcům.

Odhaduje se, že Hamás má k dispozici kolem 30 000 bojovníků

Izraelští vojáci při potírání teroristů z Hamásu

9 Zobrazit galerii

Radikálové s ukořistěným izraelským vozidlem

9 Zobrazit galerii

Přečtěte si také: Nechal povraždit a zranit tisíce Izraelců. Nepolapitelný vůdce Hamásu útočí z invalidního vozíku

Rakety Kásám proti Železné kopuli

Základní zbraní bojovníků Hamásu je arzenál různých typů raket Kásám. Jde o jednoduchou dělostřeleckou raketu odpalovanou z pozemní rampy, která může být případně nainstalovaná na korbě nákladního auta nebo pick-upu. Tělo rakety tvoří ocelová trubka, která má na jedné straně stabilizační křidélka, na druhé straně pak nálož. Pohání ji pevné palivo ze směsi cukru a průmyslových hnojiv. Raketa je neřízená, a tedy značně nepřesná.

Rakety Kásám jsou pojmenovány podle Brigád mučedníka Izuddína Kásáma, což je bojové křídlo Hamásu. Mají různý dolet, obvykle od čtyř do 16 kilometrů, ale Palestinci je neustále vylepšují, takže v jejich dosahu se octnul už i 72 km vzdálený Tel Aviv nebo 77 km vzdálený Jeruzalém. Rakety mohou nést až 10kilogramovou nálož často doplněnou o kovové úlomky, které mají zvýšit ničivý účinek při dopadu. Hamás je schopen najednou odpálit stovky raket, při zahájení nejnovější konfrontace s Izraelem v sobotu 5. října 2023 jich vyslal do vzduchu přes 2 000. V roce 2021 izraelské tajné služby odhadovaly, že Hamás a další palestinské frakce mají v Pásmu Gazy k dispozici kolem 30 000 raket.

K obraně před nimi Izrael používá jedinečný systém nazývaný Železná kopule (Iron Dome). Můžete si ho představit jako síť mobilních zařízení na odpalování raket, které se snaží zaměřit a sestřelit útočící palestinské střely ještě ve vzduchu. Základem je citlivý radar, který zachycuje a sleduje dráhy letu raket a dělostřeleckých projektilů. Jeho data zpracovávají počítače v řídícím centru. Třetí a hlavní část systému tvoří nezávislé odpalovací zařízení (zpravidla jich bývá na řídící centrum napojeno několik), které disponuje dvaceti antiraketami Tamir. Železná kopule ale přes všechnu svou dokonalost zachytí a zničí maximálně 85–90 procent útočících raket.

Další Stalingrad, anebo Mogadišo?

V případě pozemního útoku na Pásmo Gazy jsou ale rakety nepoužitelné a ke slovu se dostanou zcela jiné typy zbraní. Hamás patří k nejlépe vyzbrojeným a vycvičených polovojenským jednotkám světa a na rozdíl od těžké obrněné techniky Izraele spoléhá na mobilitu. Viděli jsme to i při jeho nájezdech na jih Izraele, kdy kromě motorových paraglidů a řiditelných padáků vsadil na minivany, terénní auta a zejména motorky.

„Operují z užitkových vozidel, jako je Land Rover Discovery, na něž montují zbraně, například těžký kulomet ráže .30 (M1919 Browning),“ popsal americké televizní stanici SKY News obvyklou taktiku teroristů z Hamásu bezpečnostní analytik Michael Clarke. Podle něj Hamás nepoužívá obrněné vozy také proto, že by byly snadným cílem pro izraelské letectvo a dělostřelectvo.

Pokud jde o ruční zbraně, je Hamás vyzbrojen různými verzemi útočných pušek a reaktivních granátometů RPG-7 původně sovětské konstrukce, které se ale dnes vyrábějí v mnoha zemích světa, zejména v Číně. K dispozici má také minomety a velké množství dronů, s jejichž pomocí dokáže shazovat na obrněnou techniku a vojáky granáty a další výbušniny.

Izraelští vojáci v Pásmu Gazy, které vyklidili v roce 2005 za vlády Ariela Šarona, bojovali už několikrát a dobře vědí, co je čeká. Hustou zástavbu v 41 km dlouhé a 6–12 km široké enklávě střídá polopouštní terén. Gaza je od Izraele oddělena vysokým plotem s několika průchody, na západě hraničí s Egyptem. Zdejší přechod v Rafahu také zůstal jediným otevřeným pro případnou evakuaci obyvatel. Po moři Palestinci kvůli izraelské námořní blokádě uprchnout nemohou.

Mohlo by vás zajímat: Zbraně Hamásu proti Izraeli? Motorové padáky, americké pušky i ukrajinská dronová taktika

Protože Hamás postrádá těžké zbraně a obrněnou techniku, mohou boje Pásmu Gazy připomínat spíše asymetrické operace v Mogadišu než třeba bitvu o Stalingrad. Oproti předchozím výpadům Izraelců do pásma Gazy ale tentokrát situaci komplikují desítky civilistů a vojáků odvlečených Hamásem. Podle analytika Bena Barryho z Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) je hrozba použití rukojmích jako živých štítů vysoká, což omezí nasazení vrtulníků a letadel jako prostředků blízké podpory postupujícím jednotkám.

Zdroj: IISS, SKY News