Pařížské dělo bylo noční můrou Francie. Střely měly rekordní dolet 130 km

Gigantické německé dělo bylo noční můrou nepřátel. Podívejte se na palbu s rekordním doletem

100 dní do vítězství S1 (1) - Pařížské dělo

Moderní válečnictví dává o svém pokroku vědět až s prvními masakry, a nejinak tomu bylo i ke sklonku první světové války, kdy byla Francii a s ní i celému světu představena nejnovější německá zbraň. Ta byla v provozu pouhý půlrok, přesto zanechala v Paříži spoustu mrtvých.

Poprvé o sobě zbraň dala vědět 21. března 1918 v 7:18 ráno. Paříž zasáhla série střel. V první chvíli měli Pařížané za to, že je Němci bombardují z nových typů vzducholodí, protože po letounech nebyly ani památky. Jakmile bylo posbíráno dost střepin, bylo jasné, že střely byly vypáleny z děla. Francouzský letecký průzkum odhalil jeho pozici až 120 km od Paříže. Masivní dělo bylo nejnovějším německým přírůstkem.

Dělostřelecká munce byla královnou první světové války

6 Zobrazit galerii

Horská války byla mimořádně náročná. Zde se italští vojáci snaží vytáhnout těžké dělo výše do svahu

Italské jednotky na lyžích se snaží dostat blíž k rakouským pozicím

6 Zobrazit galerii

Pařížské dělo Zdroj: ČTK / SZ-Photo / SZ Photo

Německý císař Vilém II. Zdroj: iStock

Dělostřelecká munce byla královnou první světové války Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Horská války byla mimořádně náročná. Zde se italští vojáci snaží vytáhnout těžké dělo výše do svahu Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Italské jednotky na lyžích se snaží dostat blíž k rakouským pozicím Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Válečná traumata se podepsala na spoustě vojáků během první světové války. Zdroj: iStock

Pařížské dělo Zdroj: ČTK / SZ-Photo / SZ Photo

Německý císař Vilém II. Zdroj: iStock

Dělostřelecká munce byla královnou první světové války Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Horská války byla mimořádně náročná. Zde se italští vojáci snaží vytáhnout těžké dělo výše do svahu Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Italské jednotky na lyžích se snaží dostat blíž k rakouským pozicím Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Válečná traumata se podepsala na spoustě vojáků během první světové války. Zdroj: iStock

Smrtící dostřel

Oficiální název děla zněl Kaiser Wilhelm Geschütz, čili dělo císaře Viléma, známé je ale také pod přezdívkou Pařížské dělo. To bylo zkonstruováno v Kruppových závodech v Essenu. Jeho výbavu činila 28 m dlouhá hlaveň ráže 210 mm s šestimetrovým prodloužením bez vývrtu. Hlaveň byla vložena do hlavně děla Langer Max a uložena na stacionární lafetě v upraveném a vybetonovaném palebném postavení. Vlastní dělo vážilo 256 tun, pročež dělo potřebovalo speciální oporu, aby nedošlo k jeho prověšení. Hlaveň vystřelila 94 kg těžký náboj až do vzdálenosti 130 km a do výšky až 40 km. Do roku 1942, kdy první německá balistická střela V-2 vyletěla do vzduchu, to byla největší dosažená výška člověkem vytvořeného projektilu. Zároveň šlo o první střelu, která dosáhla stratosféry. Jeho výkonnost můžete vidět v pořadu 100 dní do vítězství na Prima Zoom.

Čtěte také: Zuzana, Krab či Caesar: Houfnice jako páteř ukrajinské obrany. Jak tato děla ovlivňují válku?

Hlaveň při výstřelu dosahovala vysokých teplot, kvůli čemuž se rychle opotřebovával vývrt. Z děla tak mohlo být vypáleno „jen“ 65 výstřelů a pak musela být hlaveň odeslána do Kruppových závodů, kde byla převrtána na ráži 224 mm a pak znovu na 238 mm. Celkem byly vyrobeny tři kusy děla, které mezi březnem a srpnem 1918 zasypaly Paříž 320 až 367 střelami s frekvencí 20 výstřelů za den. Nejhorším dnem, kdy dělo Paříž zasáhlo, byl 29. březen 1918, kdy střela dopadla na střechu kostela Gervásia a Protásia. V kostele, kde se zrovna konaly velkopáteční obřady, zahynulo 88 lidí. Celkem si bombardování vyžádalo 250 mrtvých a 620 zraněných. Kariéra děla skončila v srpnu 1918, kdy postup spojeneckých vojsk přiměl Němce zbraň odvézt do Německa, kde byla na konci války sešrotována a výrobní dokumentace zničena.

Zdroj: Encyclopedia Britannica