Gigantické německé dělo bylo noční můrou nepřátel. Podívejte se na palbu s rekordním doletem

100 dní do vítězství S1 (1) - Pařížské dělo

Moderní válečnictví dává o svém pokroku vědět až s prvními masakry, a nejinak tomu bylo i ke sklonku první světové války, kdy byla Francii a s ní i celému světu představena nejnovější německá zbraň. Ta byla v provozu pouhý půlrok, přesto zanechala v Paříži spoustu mrtvých.

Poprvé o sobě zbraň dala vědět 21. března 1918 v 7:18 ráno. Paříž zasáhla série střel. V první chvíli měli Pařížané za to, že je Němci bombardují z nových typů vzducholodí, protože po letounech nebyly ani památky. Jakmile bylo posbíráno dost střepin, bylo jasné, že střely byly vypáleny z děla. Francouzský letecký průzkum odhalil jeho pozici až 120 km od Paříže. Masivní dělo bylo nejnovějším německým přírůstkem.

Smrtící dostřel

Oficiální název děla zněl Kaiser Wilhelm Geschütz, čili dělo císaře Viléma, známé je ale také pod přezdívkou Pařížské dělo. To bylo zkonstruováno v Kruppových závodech v Essenu. Jeho výbavu činila 28 m dlouhá hlaveň ráže 210 mm s šestimetrovým prodloužením bez vývrtu. Hlaveň byla vložena do hlavně děla Langer Max a uložena na stacionární lafetě v upraveném a vybetonovaném palebném postavení. Vlastní dělo vážilo 256 tun, pročež dělo potřebovalo speciální oporu, aby nedošlo k jeho prověšení. Hlaveň vystřelila 94 kg těžký náboj až do vzdálenosti 130 km a do výšky až 40 km. Do roku 1942, kdy první německá balistická střela V-2 vyletěla do vzduchu, to byla největší dosažená výška člověkem vytvořeného projektilu. Zároveň šlo o první střelu, která dosáhla stratosféry. Jeho výkonnost můžete vidět v pořadu 100 dní do vítězství na Prima Zoom.

Čtěte také: Zuzana, Krab či Caesar: Houfnice jako páteř ukrajinské obrany. Jak tato děla ovlivňují válku?

Hlaveň při výstřelu dosahovala vysokých teplot, kvůli čemuž se rychle opotřebovával vývrt. Z děla tak mohlo být vypáleno „jen“ 65 výstřelů a pak musela být hlaveň odeslána do Kruppových závodů, kde byla převrtána na ráži 224 mm a pak znovu na 238 mm. Celkem byly vyrobeny tři kusy děla, které mezi březnem a srpnem 1918 zasypaly Paříž 320 až 367 střelami s frekvencí 20 výstřelů za den. Nejhorším dnem, kdy dělo Paříž zasáhlo, byl 29. březen 1918, kdy střela dopadla na střechu kostela Gervásia a Protásia. V kostele, kde se zrovna konaly velkopáteční obřady, zahynulo 88 lidí. Celkem si bombardování vyžádalo 250 mrtvých a 620 zraněných. Kariéra děla skončila v srpnu 1918, kdy postup spojeneckých vojsk přiměl Němce zbraň odvézt do Německa, kde byla na konci války sešrotována a výrobní dokumentace zničena.

Zdroj: Encyclopedia Britannica

Filip Šula

Redaktor FTV Prima, Prima ZOOM

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský