Nacisty nezaskočila krutá zima jen u Stalingradu. Podívejte se, jak mrzli oni i Spojenci
Války za polárním kruhem (2) – Krutá zima
Mezi nejsilnější zbraně druhé světové války nepatřily jen pušky a bomby. Vojáci naráželi také na nehostinné počasí, které způsobovalo utrpení oběma stranám.
Jednu ze smutnějších kapitol druhé světové války zažilo norské přístavní město Narvik, které mělo zásadní strategickou výhodu. Nezamrzající přístav totiž sloužil k přepravě švédské železné rudy a byl tak místem, na který měla třetí říše zálusk. Němci zaútočili na Dánsko i Norsko 9. dubna 1940 v rámci operace Weserübung. Dánsko se zaleklo bombardování, a tak prakticky bez boje kapitulovalo. Norové ale stále bojovali.
U Narviku mrzli Spojenci i nacisté Zdroj: Netflix
Velitel německých sil generálporučík Eduard Dietl Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Dobová ilustrace zachycuje bitvu na hladině fjordu Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Zničený německý torpédoborec Georg Thiele Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Kotviště v Narviku před útokem Britů Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Dobová ilustrace zachycující námořní boje o Narvik Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
U Narviku mrzli Spojenci i nacisté Zdroj: Netflix
Velitel německých sil generálporučík Eduard Dietl Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Dobová ilustrace zachycuje bitvu na hladině fjordu Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Zničený německý torpédoborec Georg Thiele Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Kotviště v Narviku před útokem Britů Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Dobová ilustrace zachycující námořní boje o Narvik Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Smrtící norský mráz
Přes obtížné podmínky přišli Norům na pomoc spojenecké jednotky a o Narvik tak s wehrmachtem kromě Norů bojovali také Francouzi, Poláci a Britové. Němci vyslali horské oddíly, obě strany byly ale ve stejné nevýhodě. Nikdo kromě Norů nebyl připraven na brutální zimu. Jak uvidíte v pořadu Války za polárním kruhem na Prima Zoom, vojáky sužovaly rozsáhlé zdravotní potíže, zejména oboustranné zápaly plic, a v nemálo případech bylo potřeba nemocným mužům odčerpat z plic až půl litru tekutiny.
Čtěte také: Místo pevné ruky Kremlu divoké devadesátky. Ruské bloggery dopálil chaos na obsazené Ukrajině
Spojenci navíc neměli dostatečné vybavení, jejich puškám chyběla mířidla, jejich lyžím vázání a navíc neměli boty s protiskluzovými podrážkami. Po dvou měsících bojů se navíc Norové museli obejít i bez pomoci Spojenců. Protože se situace na západní frontě zhoršovala, byly přidělené spojenecké jednotky převeleny do Francie. Bez jejich podpory neměli Norové proti Němcům šanci, a tak 8. června kapitulovalo i Norsko. Král Haakon VII. uprchl i s norskou vládou do londýnského exilu, odkud řídil protiněmecký odboj. Ztráta Norska postupně vedla k pádu vlády Nevilla Chamberlaina, díky čemuž se stal ministerským předsedou Winston Churchill.
Zdroj: Life in Norway
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
