MIG-25 strašil Američany ve snech. Stíhacího fantoma prokoukli až díky odvážnému zběhovi
Sovětská stíhačka MIG-25 unikala všem americkým bojovým letounům. Její tajemství musel odhalit až sovětský uprchlík.
Sovětský letoun Mig-25 vzbuzoval u západních velitelů oprávněný respekt. Rychlost až trojnásobně překračující rychlost zvuku dávala MIGu nepopiratelnou výhodu. Sověti navíc věděli, že jeho polořízené rakety druhé generace s infračerveným naváděním zasáhnou cíl až do vzdálenosti 25 km. To stačilo k tomu, aby stihli zapnout forsáž a zmizet. Zdokonalený model raket R-40RD měl dokonce úspěšný dolet až 60 km.
Létající fantom
Americké zpravodajské službě chyběly informace o sovětském letounu, který při testovacích letech lámal rekordy. I když vývoj tohoto stroje začal v padesátých letech 20. století a první let se uskutečnil 6. března 1964, Američané se k jeho snímkům dostali až v roce 1967. Získala je americká delegace v Moskvě poté, co jim nad hlavami přeletěly tři stroje s tehdejším označením YE-155. Pro zpravodajce a americké techniky se jednalo o extrémně důležitý úlovek. Získali alespoň základní představu o tvaru, z něhož se daly odvodit alespoň základy manévrovacích schopností. Své o těchto letounech věděli i Izraelci. Ti sice přelety MIGů vzlétnuvších z letišť v Egyptě nad svým územím zaznamenali, ale kvůli jejich rychlosti a výšce nebyli schopni reagovat.
Takhle létá novější MIG-35:
Zběhlý pilot
Doslova dar z nebes věnoval Američanům sovětský pilot Viktor Ivanovich Belenko, jehož rozčarování ze sovětského systému a rodinné problémy vedly k tomu, že se rozhodl emigrovat. Spolu se svým strojem. Šance se mu naskytla 6. září 1976, kdy odstartoval sice beze zbraní, ale s plnou nádrží. Ta mu umožnila riskantní manévr, kdy prudce klesl a zároveň vyslal nouzový signál, čímž navodil pocit, že se dostal do vážných problémů.
Jakmile se dostal pod výšku monitorovanou radary, vypadalo to, že havaroval. On zatím pokračoval přes Japonské moře a s posledními kapkami paliva přistál na civilním japonském letišti. Američané tak měli konečně možnost detailně prozkoumat letoun, od kterého měli jen pár snímků a o němž se domnívali, že má víceúčelové použití. Teprve po Belenkově emigraci se dozvěděli, že jde o ryzí stíhačku.
Letouny se přestaly vyrábět v roce 1985, přesto našly využití během konfliktů na Blízkém východě. Právě MIG-25 měl na kontě jediný sestřel iráckého letectva během operace Pouštní bouře.
---
Na hlavní fotce článku byl původně MIG-23 místo MIGu-25. Omlouváme se za chybu, editora zákeřně zradila databáze fotek.