Slavná sovětská stíhačka začínala jako z nouze ctnost. Z rozpaků se zrodila legenda
Vzdušní válečníci VI (6) - Zrození MiGu
Druhá světová válka si žádala pokrok, a tak Josif Stalin v lednu 1940 rozhodl, že ideálně již od dubna potřebuje nový typ stíhačky. Úkolem pověřil člověka z okruhu svých známých, šikovného konstruktéra Arťoma Mikojana. Společně s Michailem Gurevičem se Mikojan pustil do práce a za čtyři měsíce představili prototyp I-200. Stroj vzbuzoval velká očekávání, výsledky byly ale spíše zklamáním.
Špatný výhled z kokpitu, mizerná ovladatelnost či nespolehlivé brzdy byly tím hlavním, čím se model I-200 vyznačoval. Válka byla ale neúprosná a pro Stalina byl stroj pořád lepší než nic. Postoupilo se tedy k výrobě. Skutečný úspěch dua Mikojan-Gurevič měl ale přijít až později, kdy Sbor lidových komisařů vydal 15. dubna 1947 dekret č. 493 – 192. Ten konstruktérům nařizoval vývoj prototypu nové proudové stíhačky, a to do prosince.
MiG-15 Zdroj: Getty Images
MiG-15 v letu Zdroj: Getty Images
MiG-15 UTI historické letky norského letectva Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Replika Gagarinova stroje MiG-15 UTI Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Jurij Gagarin v kokpitu MiG-21 Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Čelní pohled na MiG-15 UTI Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
MiG-15 UTI v barvách letectva bývalé NDR Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Průlet MiG-15 UTI kolem základny v Čáslavi Zdroj: ČTK / Pavlíček Luboš
Rozmontovaný MiG-15 UTI v Olomouci Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Letecký den v Plasích Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
MiG-15 UTI a MiG-15 v barvách polského ltectva Zdroj: Getty Images
Cvičný letoun Mig-15 UTI. V tomto typu letadla zahynul Jurij Gagarin Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Sovětský MiG-15 Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Spolehlivý britský motor
Práce na novém letounu měla ovšem několik zádrhelů, v první řadě bylo nutné vyřešit rychlost. Sovětští inženýři měli problém se zdokonalováním původního německého proudového motoru BMW 003. Snažili se ho vyřešit zvláštním nápadem, delegací do Velké Británie, kde by koupili nový typ motoru. Stalin byl sice k nápadu skeptický, protože nevěřil, že by se Britové podělili o svůj tajný výzkum, delegaci ale povolil. A k překvapení všech se ukázalo, že se mýlil.
Čtěte také: Na ruském Dálném východě se zřítila stíhačka MIG-31. Vojenské námořnictvo pátrá po posádce
Britové velice ochotně poskytli Mikojanovi svůj nový motor, který byl v Sovětském svazu důkladně rozebrán a prozkoumán. Zároveň se technici opřeli o německý výzkum, jenž přinesl zásadní poznatek ohledně křídel. Rovná křídla podle něho omezovala možnou rychlost letounů, a jako vhodnější alternativu navrhoval šípová křídla. Sověti tyto poznatky zapracovali a vytvořili prototyp s označením I-310. Ten měl zprvu několik neduhů, například převažování na pravou či levou stranu. To však bylo vyřešeno zavedením aerodynamických „nožů“, které letadlo stabilizovaly.
Test nového prototypu už byl mnohem úspěšnější a prototyp s novým označením MiG-15 se vznesl do vzduchu 30. prosince 1947. Počátkem 50. let 20. století se pak dočkal několika vylepšení, například světel v přepážce nasávacího motoru, horizontálních brzdných štítů nebo umístěním kanónů ráže 23 mm blíže k sobě. Zároveň byl opatřen podvěsy na bloky neřízených raket nebo nesení 50–250 kg pum. Svůj křest ohněm si MiG-15 odbyl při válce v Koreji, kde překvapil tím, že překonal denní proudové letouny s přímým křídlem. Dokázal porazit i nadzvuková letadla jako Republic F-105 Thunderchief a McDonnell F-4 Phantom II. Zrodila se tak sovětská legenda.
Zdroje: Military.cz / Pickled Wings / Military Factory