Ukrajinci znovu ničí Krymský most. Podívejte se na paseku po útoku (zřejmě) podvodních dronů
Jiří Šedivý o explozích na Kerčském mostě
Pro Rusko životně důležitá spojnice mezi pevninou a Krymem je znovu v ohrožení. Nejdelší most Evropy poničila série výbuchů a Moskva na něm zastavila dopravu.
Ani tento pokus provedený údajně podvodními drony ale nebyl plně úspěšný. Podle záběrů pořízených z kolemjedoucích vlaků se propadla část silniční mostovky, přičemž měli zemřít dva lidé, rodiče 14leté dívky, která neštěstí se zraněními přežila.
Přečtěte si také: Dron precizně hodil granát do poklopu jedoucího ruského tanku. Podívejte se na trefu za 67 milionů korun
Příliš důležitý most
Most dlouhý 19 kilometrů se stal pro prezidenta Vladimira Putina strategickou prioritou – dokonce natolik velkou, že jeho vybudování oznámil už 19. března 2014, tedy pouhý den po anexi Krymu. Fyzické spojení s nově ovládnutým poloostrovem mělo demonstrovat skutečnost, že Krym se stává neoddělitelnou součástí Ruska.
Mnohem významnější než ty politické byly ale praktické důvody výstavby mostu. Při nízké kapacitě lodního a leteckého spojení se kombinace silničního a železničního mostu přes Kerčskou úžinu jevila jako jediný schůdný způsob, jak Krym zásobovat potravinami, palivem a průmyslovým zbožím, tedy komoditami, jichž se na obsazeném území nedostávalo.
Jediné, co most nevyřešil, bylo zásobování vodou. Tato klíčová položka proudila na vyschlý poloostrov kanálem z Kachovské přehrady na Ukrajině. Přehradu ale Rusové ve snaze zpomalit ukrajinskou protiofenzivu na začátku června 2023 sami zničili a dodávky vody pro velkou část Krymu se tak přerušily.
Zničující zájem Ukrajinců
Krymský most tvoří dvojice paralelních mostů – na jednom je čtyřproudá silnice, na druhém dvoukolejná železnice – spojujících Tamaňský poloostrov v ruském Krasnojarském kraji a Kerčský poloostrov, který je součástí Ruskem okupovaného Krymu. Nejdelší most v Rusku a zároveň i nejdelší most v Evropě využívá až 500 metrů široký a šest kilometrů dlouhý ostrov Tuzla uprostřed Kerčské úžiny a vede zčásti nad ním.
Po zahájení invaze na Ukrajinu strategický význam mostu prudce vzrostl. Právě tudy proudily na Krym ruské jednotky, které hned v prvních dnech invaze vpadly z Krymu na pevninskou Ukrajiny a obsadily Cherson a část Záporožské oblasti. V říjnu 2022 se most stal cílem útoku, při kterém během mohutné exploze začalo hořet několik železničních cisteren s palivem a část silničního mostu se zřítila do moře.
Krymský most Zdroj: ČTK / Profimedia.cz / AP
Pro mnohé Rusy je léto bez dovolené na Krymu nemyslitelné Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Krymský most je nejdelším v Evropě. Námořní lodě pod ním podplouvají díky dvěma 35 metrů vysokým obloukům Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Krymský most se stal znovu cílem útoku Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Vozovka Krymského mostu poškozená útokem ronů Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Panoramatický pohled na Krymský most Zdroj: Getty Images
Krymský most Zdroj: ČTK / Profimedia.cz / AP
Pro mnohé Rusy je léto bez dovolené na Krymu nemyslitelné Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Krymský most je nejdelším v Evropě. Námořní lodě pod ním podplouvají díky dvěma 35 metrů vysokým obloukům Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Krymský most se stal znovu cílem útoku Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Vozovka Krymského mostu poškozená útokem ronů Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Panoramatický pohled na Krymský most Zdroj: Getty Images
Mohlo by vás zajímat: Velký problém pro Rusy, řekl Šedivý o explozích na mostu na Krym. Naznačil, jak útok proběhl
Přestože silniční část mostu byla po útoku, ke kterému se později přihlásila Ukrajina, plně zprůjezdněna až na konci února 2023 a železniční dokonce až začátkem května 2023, o zničení mostu se nedalo mluvit. Most je přísně střežený a doby, kdy pod ním mohly ukrajinské lodě mířící do přístavů Berďansk a Mariupol proplouvat, jsou dávno pryč. Rusko azovské pobřeží Ukrajiny při invazi obsadilo, obránci Mariupolu se vzdali po třech měsících intenzivních bojů.
Most je mimo dostřel ukrajinského dělostřelectva a bezpilotní drony se k němu přes ruskou protiletadlovou obranu dostávají s velkými obtížemi, navíc neunesou dostatek trhavin potřebných ke bytelné stavby. Ukrajinci jsou ale známi poměrně pokročilým vývojem podmořských dronů, a právě ty se na posledním útoku nejspíš podílely.
More footage from the #CrimeanBridge. pic.twitter.com/G63cml4tlP
— NEXTA (@nexta_tv) July 17, 2023
Jestliže Ukrajinci po potopení vlajkové lodi černomořské flotily, raketového křižníku Moskva, svými protilodními raketami Neptun v dubnu 2022 přinutili ruské válečné lodě stáhnout se daleko za obzor, hrozba jejích podmořských dronů zahnala ruskou flotilu do přístavů. První generace těchto dronů měla délku 5,5 metru a dokázala dopravit 200 kg trhavin rychlostí 80 km/h na vzdálenost 400 km. V březnu 2023 už ale Ukrajinci pohrozili novou vylepšenou generací s hladkým profilem bez nástaveb a přístrojů, které by mohly dron prozradit.
Podle odborníka na ponorky H I Suttona je ale nejnovějším modelem ukrajinských techniků dron Toloka TLK-150, které se k cíli přibližují takřka ponořené pod hladinu. Dron opustil dosavadní tvar člunu a vypadá spíše jako 2,5 metru dlouhé torpédo s komunikačním stožárem, který podobně jako periskop ponorky trčí nad hladinu. Ukrajinci ale podle Suttona pracují i na vetší verzích dlouhých 4–6 metrů a 12 metrů.
Zdroj: Reuters / Naval News
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
