Desítky Japonců se po kapitulaci odmítaly vzdát. Jeden voják válčil dalších 30 let

Pád Japonska v barvě - kapitulace

Japonsko oficiálně přestalo bojovat ve druhé světové válce 2. září 1945, kdy zástupci vlády a armády na palubě americké bitevní lodi USS Missouri kotvící v Tokijském zálivu podepsali kapitulaci. Mnoho japonských vojáků roztroušených po tichooceánském válčišti se ale vzdát odmítlo.

Japonský kodex cti a věrnost císaři bránily za druhé světové války japonským vojákům zvednout ruce nad hlavu, raději v bezvýchodné situaci páchali sebevraždy nebo se vrhali do předem ztracených masových útoků. To také vysvětluje, proč se Spojencům během jejich postupu Pacifikem podařilo zajmout nejvýše 50 000 Japonců.

Přečtěte si také: Sebevražedný zápas o Iwodžimu: Japonci mohli zemřít až po zabití deseti Američanů

Když po svržení dvou atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki oznámil 15. srpna 1945 japonský císař Hirohito v rozhlasovém projevu kapitulaci Japonska, byl to pro obyvatele říše vycházejícího slunce šok. Božský císař, jehož hlas předtím nikdy neslyšeli, jim v dávno nepoužívaném dialektu nařizoval neslýchané – měli s okamžitou platností ukončit boje a vzdát se Spojencům.

Jeho výzvy uposlechly miliony vojáků, přičemž jen 1,8 milionu jich padlo do čínského a ruského zajetí. Hlavně Sovětský svaz pak po mnoho let oddaloval návrat japonských válečných zajatců a využíval je k otrocké práci ve svých sibiřských koloniích. Zatímco Britové a Američané do roku 1947 drtivou většinu zajatých Japonců propustili, vraceli se poslední zajatci z Ruska ještě v 90. letech minulého století.

Třicetiletá válka

Mezi japonskými vojáky ale byli i tací, kdo se vzdát odmítli anebo zprávám o kapitulaci jednoduše nevěřili. Například kapitán Sakae Oba z 18. pěšího pluku japonské císařské armády se s dalšími 47 vojáky a japonskými civilisty po prohrané bitvě o Saipan 9. července 1944 ukryl hluboko v džungli a vzdal se až tři měsíce po oficiální kapitulaci Japonska. Samurajský meč od něj převzal podplukovník americké námořní pěchoty Howard G. Kirgison teprve 1. prosince 1945.

Mohlo by vás zajímat: Přeživší výbuchu atomové bomby v Hirošimě: Z lidí visela kůže, hořící děti utíkaly do řeky

Mnozí japonští vojáci ale vzdorovali ještě déle. Poručík Hiró Onoda byl jako zpravodajský důstojník v roce 1944 vyslán na malý ostrov Lubang v západní části Filipín, kde měl za úkol špehovat nepřátelské americké jednotky. Když boje skončily, zůstal Onoda se svými druhy zapomenut a vedl dál partyzánskou válku. Jeho skupinka se odmítala vzdát, i když jim Filipínci shazovali do džungle noviny a sehnali i Onodova bratra. Poručík nakonec ukončil svůj boj až v roce 1974, kdy už zůstal v džungli sám.

Zdroj: History / BBC

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora