Je Izrael neporazitelný? Ochraňuje ho Železná klenba!
V čem spočívá tajmeství bezpečnosti Izraele? Především v jeho zbrojní technologii!
Už dlouhé roky musí Izrael čelit útokům neřízených raket z pohraničních částí Libanonu a z Pásma Gazy. Tyto primitivní levné zbraně sice nenapáchají mnoho škod, ale terorizují civilní obyvatelstvo a obrana proti nim nebyla žádná.
Vlastně byla a je, ale ta nejnáročnější a nejdražší – pozemní invaze a fyzická likvidace odpalovacích zařízení. Tyto vojenské akce izraelská armáda několikrát opakovala a vždy při tom zahynulo i mnoho civilistů a izraelských vojáků. Ale během nedávné operace Protective Edge Izrael poprvé ve větším měřítku nasadil i nový systém obrany proti raketám Hamásu odpalovaným z Pásma Gazy. Dostal poněkud vzletné pojmenování Iron Dome (tedy Železná klenba či kopule).
Potřeba efektivnějšího a levnějšího způsobu obrany proti neřízeným raketám odpalovaným teroristickými organizacemi Hamás a Hizballáh z Pásma Gazy a Libanonu zaměstnávala zbraňové specialisty v Izraeli už od přelomu tisíciletí. Od roku 2000 na jeho území dopadly tisíce raket a minometných granátů a tamější armáda tomu nemohla nijak zabránit. Byla zasažena i velká města, jako například Haifa během druhé libanonské války v roce 2006. Tehdy zahynulo několik desítek izraelských civilistů a rakety ohrožovaly na milion lidí.
Nepřekvapí tedy, že od roku 2004 začala v hlavách specialistů výzkumného a vývojového střediska izraelské armády zrát myšlenka protiraketové obrany. Hlavním iniciátorem a propagátorem projektu se stal generál Daniel Gold. O tři roky později přišlo rozhodnutí začít vývoj systému Iron Dome a volba padla na izraelskou zbrojovku Rafael. Ta s pomocí dalších partnerů, mimo jiné i americké korporace Lockheed Martin, měla použitelný systém dodat do čtyř let. Na konstrukci se samozřejmě podílely i izraelské ozbrojené síly a náklady šly do stovek milionů dolarů.
Tak spatřil světlo světa mobilní systém protivzdušné obrany, který je pomocí antiraket schopen likvidovat rakety krátkého doletu i minometné a dělostřelecké granáty. Současná verze Iron Domu dokáže zachytit a zničit rakety a projektily vypálené ze vzdálenosti 4 až 70 km od jeho postavení, ale izraelská armáda chce docílit toho, aby dokázal zneškodnit i hrozbu vypálenou až ze vzdálenosti 250 km. Navíc může zasáhnout dvě nepřátelské rakety přilétající z různých směrů ve stejný okamžik, za jakéhokoliv počasí, ve dne i v noci.
Nicméně i když je nasazení systémů Iron Dome levnější než pozemní invaze mnoha jednotek izraelské armády, našli se i kritici jejich ceny a logistických nákladů. Jen pro srovnání, protiraketa Tamir používaná pro Iron Dome stojí několik desítek tisíc dolarů, přitom sestřeluje primitivní rakety Hamásu a Hizballáhu v cenách několika set dolarů. Jenže na rozdíl od nich představuje systém Iron Dome vysoce sofistikovaný zbraňový komplex, který nemá v dnešním světě konkurenci.
Iron Dome se skládá z několika samostatných částí. Základem je vysoce přesný a citlivý sledovací radar, který zachycuje a sleduje dráhy letu raket a projektilů. Jeho data zpracovává digitální řídící centrum zvané BMC obsahující výkonné a rychlé počítače. Třetí hlavní část systému představuje nezávislé odpalovací zařízení (zpravidla jich bývá na řídící centrum napojeno několik), které disponuje dvaceti antiraketami Tamir.
Jak Iron Dome funguje? Princip je vlastně velmi jednoduchý, radar zachytí přilétající nebezpečí a sleduje jeho dráhu a počítače řídícího centra vyhodnotí možné místo dopadu nepřátelské rakety. Protože, jak již bylo řečeno, nejsou antirakety Tamir zrovna levným špásem, jsou vypouštěny jen proti takovým cílům, které by mohly dopadnout do nežádoucích míst. Antirakety jsou odpalovány dálkově, takže u vypouštěcích zařízení nemusí být obsluha, stejně jako u radarů. Jedna baterie s řídicím střediskem a radarem je schopna pokrýt území o rozloze 150 km čtverečních.
Než mohl být systém Iron Dome úspěšně užit v ostré akci, uběhla poměrně dlouhá doba. První testovací odpal antirakety se uskutečnil v roce 2008, o rok později už tamiry sestřelovaly simulační rakety a poprvé izraelská armáda použila Iron Dome ve skutečné akci v roce 2011. Tehdy v dubnu se díky němu odporoučely k zemi rakety vypálené z Gazy z raketometu Grad nedaleko Aškelonu. Další nasazení v boji následovala, ale až před pár týdny byly systémy Iron Dome použity ve větším množství. Izraelské zdroje uvádějí, že jejich účinnost dosahuje 85 až 90 procent. Ověřit tato tvrzení není možné, ale že je Iron Dome schopným prostředkem obrany, o tom svědčí zájem Spojených států o jeho pořízení. Před pár týdny americká zbrojovka Raytheon oznámila, že se bude podílet na výrobě Iron Domů. Vývoj však pokračuje dále, na letošním zbrojním veletrhu v Singapuru společnost Rafael představila laserovou variantu Iron Domu, která bude místo antiraket používat vysokoenergetický laser.
DP