Invazní pruhy fungovaly jak v invazi do Normandie v roce 1944, tak v přepadení Československa v roce 1968

Přátelská palba

Když 9. července 1943 začala operace Husky, což byl krycí název pro spojeneckou invazi na Sicílii, nikdo netušil, že mrtví budou i díky palbě do vlastních řad. Jako součást invazní síly letěly těsně nad pláží i přepravní letouny, mimo jiné i Douglas C-53 Skytrooper, amerických sil. Čerstvě obsazované pláže byly napadány ze vzduchu a i když byla na vědomí dána informace o přeletu amerických letadel, někdo zazmatkoval a spustil palbu. Následně se rozpoutala zběsilá střelba do přelétajících vlastních řad, což stálo 83 lidí život a dalších 318 bylo zraněných. 23 letounů bylo sestřelených. Od tohoto incidentu se odvíjí myšlenka „pruhovaného“ odlišení letounů v případě invazí, proto se jim začalo říkat invazní pruhy.

Československo – okupace v roce 1968

Na první pohled to vypadá jednoduše. Nepřátelská armáda má jiné uniformy, jiné zbraně a stojí proti nám, takže na první pohled se splést nelze. Jenže co když přepadnete sousední stát v němž jste do té doby byli v přátelském svazku, a dokonce ve stejném vojenském paktu. Část výzbroje je stejná a v případě ozbrojeného konfliktu nebude jasná fronta, dělící linie pásem „země nikoho“, neboť invazní vojska proniknou náhle hluboko do obsazovaného území. To je přesně ten případ, když v srpnu 1968 k nám vtrhla vojska Varšavské smlouvy se Sovětským vazem v čele a s pomocí obrněné techniky obsadila Československo, přičemž následně museli občané obsazeného území tento agresivní akt nazývat „bratrskou pomocí“. Právě pro odlišení vojsk měla invazní vojska na sobě namalovány bílé pruhy. Například tankem T55 byly vyzbrojeni jak Sověti, tak i československá vojska. Záměna a střelba do vlastních by pak ve vypjaté stresové situaci byla nejen možná, ale dokonce pravděpodobná.

Sovětské tanky přijely i z východního Německa (NDR). „Ve 21.40 hlásil velitel posádky ve Vejprtech operačnímu důstojníkovi Západního vojenského okruhu: ´Dva tanky a dva transportéry s bílými pruhy přerazily hraniční závoru a míří směrem na Kovářskou a Hamry.´ Ve stejné chvíli se dovolal na ministerstvo vnitra důstojník z pasové kontroly na Cínovci v severních Čechách: ´Sovětské tanky zničily závoru a jedou do vnitrozemí...´", píše Karel Pacner v knize Osudové okamžiky 20. století

Francie, invaze do Normandie

Největší obojživelná operace všech dob, Den D neboli Operace Overlord, tedy vylodění v Normandii si taky vyžádalo své „invasion stripes“ neboli jasné odlišení vlastních strojů. Tentokrát nebyla ve hře stejná technika, jako v případě napadení Československa, ale strach, že ve zmatku, který se i přes pečlivou přípravu předpokládal, by mohlo dojít k nechtěné přátelské palbě.

Invazní pruhy se skládaly ze střídající se černé a bílé a byly namalovány namalované na trupech a křídlech spojeneckých letadel. Tři bílé a dva černé pruhy obkružovaly zadní části trupu těsně před svislou ocasní plochou (směrovka a kýlovka) a namalovány byla jak shora, tak zespoda kolem křídel. Měsíc po spuštění invaze byly pruhy odstraněny z horních ploch letadel, aby bylo těžší je identifikovat shora na základnách ve Francii a do konce roku 1944, po dosažení celkové vzdušné nadvlády nad Francií, se letadla vrátila ke své běžné kamufláži.

Korea

Pruhované označení nesly i letouny britské a australské vzdušné flotily v roce 1950. Stačí si do vyhledávače dát „invasion stripes“ a „F-86 Sabre“, což je proudová stíhačka zapojená v korejském konfliktu, a můžete se kochat přehlídkou historických snímků.

Suez

Dalším použitím pruhů byla doba Suezské krize. Ta propukla v druhé polovině roku 1956 a následně se z ní vyvinul ozbrojený konflikt mezi Egyptem na jedné straně a aliancí Velké Británie, Francie a Izraele na straně druhé. Hlavní spor byl o kontrolu nad strategicky důležitým Suezským průplavem. Cílem bylo odlišit spojenecké stíhačky od egyptských, což znamenalo použití kombinace žlutých a černých pruhů. Šlo o 3 žluté a 2 černé pruhy na straně trupu a jeden dole nebo nahoře křídel. Velikost pruhů pro jednomotorová letadla byla 12 palců, zatímco pro jiná letadla by to bylo 24 palců. Použité byly na letectvu francouzském a izraelském.

Jakkoliv malování pruhů může v době elektronických odpovídačů, radarů a dalších technických vychytávek vypadat primitivně, tak se ukazuje, že v jednoduchosti je síla. Text: Topi Pigula