Čína chce mít nejlepší tank na světě. Má na to?

Čínský super-tank - Obrázek 1

Čína se dere mezi zbrojařské velmoci. Máme se bát?

Nejlidnatější země světa se už pár let snaží nebýt jen nákupčím vojenských technologií. Čínské zbrojovky čím dál více exportují a dokonce už vyrábějí i zbraně pouze na vývoz.

Příkladem může být nejnovější čínský tank třetí generace MTB-3000 továrně označovaný také jako VT-4. Jedna z nejvýznamnějších čínských zbrojovek NORINCO jej zkonstruovala primárně pro export, nicméně jde o tank, který do značné míry vychází z nejnovějších tanků určených pro čínskou armádu. Není tedy překvapující, že čínská armáda nakonec určité množství těchto strojů odebere také.

Modelová maketa tanku VT-4 se poprvé představila před léty na pařížském zbrojním veletrhu Eurosatory. Jde vlastně o pokračování vývoje čínských tankových konstrukcí odvozených od sovětského typu T-72. Přímí předchůdce VT-4 známý jako MTB-2000 či Al-Khalid už slouží v počtech stovek kusů v pákistánské, bangladéšské, marocké či barmské armádě. VT-4 může být exportně ještě úspěšnější, má k tomu všechny předpoklady.

Jak již bylo řečeno, čínští konstruktéři vycházeli z osvědčeného tanku T-72, takže i když jde o zcela nový typ, ponechává si VT-4 mnoho prvků ze sovětského pravzoru. Čína získala už v 80. letech několik „sedmdesátdvojek“ z Rumunska, které okopírovala a začala vyrábět pro svou armádu. Postupem času ale přišly vlastní modifikace a vylepšení, což přineslo celou škálu nových čínských tanků. Všechny si z původního T-72 zachovaly malé rozměry a vysokou mobilitu, ovšem v technologických ohledech se čínští konstruktéři inspirovali hlavně u moderních západních tankových konstrukcí. Ale protože jde primárně o exportní stroj, především do méně rozvinutých a ne příliš bohatých zemí, důležitá je i ekonomická stránka věci.

Malý - a právě proto šikovný

VT-4 je ve srovnání se západními tanky malý a nízký, tudíž i hůře zjistitelný nepřátelskými zaměřovacími systémy. To je dlouhá léta charakteristický prvek sovětských a ruských tanků, jejich čínské klony a vývojové deriváty včetně VT-4 si jej podržely také. Ovšem dnes už malé rozměry nestačí, důležitá je i kvalita pancéřování. VT-4 dostal moderní kompozitní pancíř a navíc jsou na exponovaných místech instalovány i bloky explozivního reaktivního pancéřování domácí výroby. Ty tanku propůjčují moderní hranaté tvary. Vedle toho však tank dostal i pasivní obranný systém proti řízeným střelám a pancéřovkám. Čínské zdroje uvádějí, že VT-4 může dostat za příplatek i aktivní obranné systémy podobající se těm, které již na svých tancích využívá izraelská armáda.

I když má jít o „levný“ exportní tank, disponuje VT-4 plně digitálním palebným řídicím systémem s balistickým počítačem a také digitální navigační aparaturou včetně GPS. Má také moderní pozorovací a zaměřovací přístroje vyvinuté ve spolupráci s tureckými specialisty. Svůj původní sovětský pravzor VT-4 nezapře ani hlavní výzbrojí. Jde o standardní kanon „sovětské“ ráže 125 mm s hladkým vývrtem hlavně a automatickým nabíjením. Díky tomu má tank jen tříčlennou posádku – velitel, střelec a řidič, a dokáže vypálit až 8 ran za minutu. Stejně jako sovětské a ruské typy dokáže i VT-4 odpalovat skrz hlaveň řízené protitankové střely. Západní tanky touto schopností povětšinou nedisponují. Vedle hlavního kanonu dostal nový čínský tank do vínku i lehký kulomet ráže 7,62 mm spřažený s kanonem a pak těžký kulomet ráže 12,7 mm umístěný v dálkově řízené otočné stanici na stropě věže (u prototypů šlo o ručně ovládaný kulomet, který byl umístěný u příklopu velitele tanku).

Čínský tank bez čínských součástek...

Pohonné ústrojí stroje má svůj původ také mimo Čínu. S největší pravděpodobností jde o ukrajinský motor o výkonu kolem 1300 koňských sil, podobný totiž využívá i starší model MTB-2000. Zajímavé je, že moderní tanky odvozené od T-72 pro čínskou armádu mají motorové powerpacky německé. I tato skutečnost demonstruje, že při vývoji VT-4 se myslelo na koncovou prodejní cenu. I tak se ale tank o hmotnosti 52 tun dokáže rozjet na rychlost kolem 70 km/h, což je v dnešní době rozhodně výborná hodnota.

VT¬-4 je důkazem, že Čína to se svými ambicemi stát se významným světovým hráčem mezi exportéry zbraní myslí vážně. Prodej zbraní v dnešní době opěr roste a přináší nemalé zisky. Navíc mnoho zemí především v méně rozvinutějších částech světa nutně potřebuje nahradit výzbroj pocházející často ještě z dob studené války. Týká se to i tisíců v Sovětském svazu vyrobených tanků. A právě je by mohl VT-4 nahradit, jelikož ze všech současných typů nabízí nejvýhodnější kombinaci technické vyspělosti a přijatelné ceny. Může také používat stejnou munici, jako vysloužilé sovětské stroje. VT-4 se sice nevyrovná nejvýkonnějším západním tankům, ale ani o to neusiluje. Je to tank, který nabízí „hodně muziky za málo peněz“. A jak se už v minulosti několikrát ukázalo, může to znamenat další čínský exportní úspěch.

ZAJÍMAJÍ VÁS TANKY? NO TAK TADY MÁTE DALŠÍ: