Začíná věk superbouří. Vítejte v horší budoucnosti

Tajfun Haiyan ničí Filipíny a jejich okolí. Odhady mluví o nejméně 10 000 mrtvých, ale možná jich bude mnohem víc. Podle mnoha klimatologů se musíme připravit, že takové pohromy budou stále častější…

Tajfun Haiyan byl podle mnoha měřítek tou nejsilnější bouří, jakou kdy lidstvo zažilo. Podle amerického Centra výstrahy před tajfuny měl vítr rychlost kolem 269 kilometrů za hodinu, v poryvech však dosahoval až 324 kilometrů za hodinu! Zdá se vám to hodně?

Tyto údaje vyniknou ještě víc, když je srovnáme se slavným hurikánem Camille z roku 1969, doposud nejsilnější bouří v dějinách. Ten dosahoval největší rychlosti 305 km/h, a hurikán Sandy, který před nedávnem zpustošil Spojené státy, byl proti němu vyloženě pomalý – s rychlostí kolem 130 km/h.

Může za tajfun globální změna klimatu?

Co je to tajfun? V různých oblastech světa se tropická cyklona označuje místními názvy: cyklón v Indii, Willi-Willi v Austrálii, hurikán v Atlantském oceánu, tajfun v jihovýchodní Asii. Poctiví klimatologové zatím tento tajfun přímo s globálními změnami nespojují. Jak píše například renomovaný Simon Redferm: "Konkrétní tropické cyklony nemůžeme spojovat s globálními změnami klimatu. Ale můžeme sledovat statistiky jejich výskytu, jejich sílu a podle nich předpovídat trendy." Současně ale poznamenává: "Poslední zpráva mezivládního panelu IPCC zdůraznila riziko spojené se vzorci a frekvencí extrémních klimatických jevů." Co to znamená lidsky, a ne slovy experta, který si musí dávat pozor na každé písmenko?

Je to velmi složité, ale mnoho drobných projevů chování oceánů naznačuje, co se děje. Jak se planeta a tedy oceány ohřívají, musí se to projevovat ve výměně tepla. A jedním z jejích projevů jsou právě silné bouře, jako právě tropické cyklony...

Nás se to netýká!?

My v Evropě jsme před těmito jevy v naprostém bezpečí. Tajfuny se týkají jen pobřežních oblastí – dál už se nedostanou. I na Čechy však mohou mít zásadní dopady: podle mnoha historických studií měly totiž právě změny klimatu největší dopady na pády celých civilizací. Psali jsme o tom už třeba TADY. Mechanismus je prakticky vždy stejný: Stačí jen, aby po přírodní pohromě přišla neúroda nebo se lidé nemohli do zaplavených oblastí vrátit. Pak se spustí řetězová reakce migrací, kdy jedna skupina prchajících vytlačuje druhou – a výsledky bývají tragické...

Ke stejným závěrům dospěli i další vědci. "Pokračuje tendence oteplování oceánů a s tím souvisí riziko zvýšení intenzity cyklónů," řekl AFP Hervé Le Treut, pařížský univerzitní profesor a klimatolog. Tajfuny, hurikány a cyklóny jsou různá jména stejného klimatického jevu podle toho, ve které oblasti se zformoval. Meteorologové ale užívají obecného jména cyklón, když mluví všeobecně o těchto superbouřích.

Oteplování včera a zítra

Odhaduje se, že teplota oceánů stoupala v období od roku 1971 o 0,1 stupně Celsia za desetiletí v hloubce 75 metrů, a teplota se mírně zvýšila dokonce i ve větších hloubkách. Meteorologové věří, že horní vrstvy oceánu se oteplovaly také v první polovině 20. století. O tom, zda šlo o dílo člověka nebo přirozených změn na planetě, se nadále vedou diskuse.

Cyklóny se tvoří z obyčejných bouřek v určitém období roku, kdy teplota mořské vody je do hloubky 60 metrů vyšší než 26 stupňů Celsia. Energii si cyklóny berou právě z tohoto tepla. Proto podle odborníků vyšší teplota na povrchu oceánů může vytvářet větší zdroj tepelné energie pro cyklóny.

Podle Stevena Testelina, který pracuje pro francouzskou národní meteorologickou službu Météo-France, není oteplování oceánů zdaleka stejné. "Některá moře se oteplují rychleji než jiná, což může vést k intenzivnějším cyklónům v některých oblastech," řekl.

kar+ČTK

Jaké další následky má globální změna klimatu? Čtěte: