Senzační objev: co všechno prozradil starověký hřeben na vši

Izraelský archeolog Guy Steibel drží na dlani malý dřevěný předmět. Vypadá jako hřeben na vyčesávání vší – na jedné straně má řidší zuby na uvolňování zcuchaných vlasů, na druhé hustší na vyčesávání hnid. Je to skutečně hřeben na vši a je starý 2000 let. Patří k artefaktům vykopaným v pevnosti Masada, v níž dle historiků poslední účastníci protiřímského povstání spáchali raději hromadnou sebevraždu, než aby padli do rukou Římanů, napsal deník Haarec.

Steibel tvrdí, že ho ani tak nezajímají okolnosti sebevraždy, ale právě předměty jako tento hřeben, protože to jsou konkrétní důkazy života obránců pevnosti. "Ano, máme tu důkaz, že povstalci, kteří tu žili, měli hlavy zamořené vešmi. A nejenom hlavy. Našli jsme v tomto hřebenu zbytky vajíček vší, pramínky vlasů a taky nejstarší veš na světě," řekl Steibel.

Půl století výzkumů

Na hebrejské univerzitě vede oddělení vykopávek Masady a právě nyní slaví půlstoleté výročí zahájení velkého archeologického průzkumu v pevnosti. Z krabičky vytahuje další drahocennosti – kus provazu spleteného z vláken datlovníku a taky střep džbánu, na němž se uchovalo jméno majitele Šimona ben Jezera.

S vykopávkami začal před 50 lety Jagel Jadin, Steibel pokračoval posledních 20 let. Přiznává, že mnohé z obránců pevnosti zná jménem. "Vím také, kde přesně žili a čím se živili. Pro mne je to místo živé díky maličkostem, které jsme zde našli, jako dětská hračka nebo výplatnice římského vojáka," řekl Steibel.

Masadu vystavěl jako královské sídlo nad Mrtvým mořem Herodes Veliký. Místo, do nějž se později uchýlilo 960 židovských povstalců, každoročně navštíví 800 000 lidí a 70 procent z nich je ze zámoří.

V letech 1963 až 1965 se vykopávek zúčastnilo 7000 dobrovolníků z 18 zemí. "Většinou to byli Britové," říká hlavní izraelský archeolog Cvika Cuk. Jeho úřad se chce spojit se všemi, kdo se vykopávek v Masadě zúčastnili, nejmladším je nyní kolem sedmdesátky. Izraelci pro ně a pro jejich rodiny chtějí příští rok uspořádat setkání.

Masová sebevražda?

Steibel říká, že otázka, zda se rebelové v Masadě opravdu zabili, je za milion dolarů, protože pro to existuje jenom málo důkazů. "Myslím, že ano a že jejich ostatky v budoucnu najdeme," řekl. O hromadné sebevraždě psal židovský historik Josephus Flavius a římský filosof Plinius. "Pro mne je ale to, jak žili, důležitější než to, zda se zabili," říká Steibel.

Jadin řekl, že Masada je z 97 procent prozkoumaná. "Jadin byl sice velký archeolog, ale v matematice silný nebyl. Já si myslím, že jsme vykopali tak 65 procent věcí, které tu byly, a že ještě mnohé najdeme," soudí Steibel. Nejvíc by ho prý nadchlo, kdyby se podařilo najít latrínu. "To je jediná velká věc, kterou jsme ještě neobjevili," sděluje archeolog.

ČTK