Potvrzeno: Psi rozumí všemu, co říkáme!

Holčička a pes Zdroj: Thinkstock

Psi i lidé zpracovávají zvuky podobným způsobem.

"Ujišťuji vás, že všemu rozumí." Majitelé psů jsou často velmi optimističtí, pokud jde o poznávací schopnosti jejich zvířete. Nemají však tak zcela nepravdu. Tým maďarských vědců nedávno dokázal, že psí i lidský mozek zpracovává zvuky podobným způsobem, píše francouzský deník Le Figaro.

"To možná vysvětluje úspěšnost komunikace mezi oběma druhy," soudí Attila Andics, hlavní autor této stude publikované v časopise Current Biology.

Andics se svým týmem umístil jedenáct psů doprovázených jejich majiteli do přístroje magnetické rezonance. Zvířata byla připoutána a vybavena audio helmou vysílající 200 různých lidských a psích zvuků: výkřiků radosti, kňourání, štěkání při hře či vrčení. "Psům se to moc líbilo," ujišťuje Attila Andics. Přítomní majitelé psů pak své miláčky odměňovali pamlsky a hlazením.

Stejnému pokusu se podrobilo 22 lidí. Poprvé tak byly srovnávány mozkové aktivity u člověka a u zvířat, které nepatří mezi primáty. Pokusy ukázaly, že psi mají stejně jako lidé a opice oblast mozku, která analyzuje hlas a která je situována téměř na stejném místě. Mnohem překvapivější však bylo, že mozkové reakce na podobnou stimulaci byly velmi srovnatelné.

Například zvuk vyjadřující radost stimuluje primární sluchovou kůru mozku u obou druhů intenzivněji než smutné zvuky. Vše tedy napovídá tomu, že psi jsou schopni rozlišovat emoce v lidském hlase. Psi jsou však citlivější, stejně jako lidé, na zvuky vydávané příslušníky jejich druhu.

Mozky, které jsou na sebe naladěné

To svědčí o tom, že psi a lidé mají stejné mozkové mechanismy sociální interpretace zvuků, vysvětluje Attila Andics. Oba druhy mohly tuto schopnost zdědit od společného předka žijícího před nejméně 100 miliony lety.

Tento výzkum by mohl vést i k domněnce, že schopnost dekódovat lidský hlas může mít větší část živočišné říše, než se dosud předpokládalo.

Pokusy ovšem také ukázaly významné rozdíly mezi oběma druhy. U psa reaguje polovina mozkových zón, kde dochází k analýze zvuků, intenzivněji na jakýkoli hluk než na řeč. U člověka je mozek naopak plně otevřen slovu a jen tři procenta těchto zón jsou vysoce citlivá na okolní zvuky.

ČTK