Nejstarší a největší pyramidy na světě? Nejspíš je neznáte
Pyramidy máme spojené hlavně s Egyptem a tradiční jehlanovitou strukturou. Jenže nejznámější neznamená automaticky největší či nejstarší. Kde se nositelé těchto primátů nacházejí a jaká historie se k nim váže?
O pyramidách v egyptské Gíze slyšel každý a bezpochyby se jedná o nejslavnější stavby tohoto typu. Obzvláště Chufuova pyramida (také známá pod názvem Velká pyramida) patří do našeho základní vzdělání, vždyť je to také jeden ze Sedmi divů světa. Dodnes nepřestává udivovat, jak vyspělá egyptská civilizace musela být, když ve třetím tisíciletí před naším letopočtem dokázala postavit stavby přes sto metrů vysoké, které navíc přečkaly více než čtyři milénia. Jenže navzdory tomu, co se běžně říká, tyto slavné pyramidy nejsou nejstaršími ani největšími stavbami svého typu…
Zapomenutí Aztékové
Největší známou pyramidou je totiž Velká pyramida v Cholule na území dnešního Mexika. Ta byla středobodem života jednoho z hlavních center Aztécké říše. Obrovská stavba byla zasvěcena Quetzalcoatlovi, bohu zpodobňovaném opeřeným hadem. Dodnes se neví, kdy a kým byla pyramida vlastně postavena, jelikož známá část její historie se začala neslavně psát až mnohem později.
Blahobyt obyvatel města totiž skončil roku 1519, kdy do Choluly vtrhl dobyvatel Hernando Cortés a jeho armáda. Během několika chvil španělští conquistadoři město zničili a povraždili tisíce jeho obyvatel. Nabízejí se proto otázky, jak tak obrovská stavba unikla křesťanskému hněvu. Obří pyramida totiž zdálky vypadala jako kopec, místní ji navíc stihli z velké části zakrýt hlínou. V té době totiž byla pyramida nejspíše už několik tisíc let stará a zarostlá rozličnou flórou. Španělští kolonizátoři pak na vrcholu domnělého kopce postavili kostel, jenž stojí dodnes.
Za zmínku také stojí, že pyramida dosáhla svých rozměrů díky opakovanému nabalování nových vrstev. Skládá se proto vlastně z několika pyramid postavených na sobě. Tyto změny přicházely obvykle s novými vládci obřího města a pyramida rostla hlavně do rozlohy – s výškou 55 metrů nemůže těm egyptským konkurovat, ovšem s rozměry 400 x 400 metrů je hravě strčí do kapsy. Až do začátku 20. století se o tomto fascinujícím místě přitom vůbec nevědělo – až nové stavební úpravy ukázaly, že se skutečně nejedná o kopec, nýbrž celý systém pyramid. V současnosti je veřejnosti přístupná zhruba osm kilometrů dlouhá síť tunelů, kam mohou turisté zavítat.
Konspirace, nebo neznámá historie?
A která pyramida je považována za nejstarší? Tady už je situace trochu komplikovanější. Aktuální výzkum naznačuje, že prvenství v tomhle ohledu by mohlo připadnout megalitickému komplexu Gunung Padang, ležícímu na indonéské Jávě. Toto naleziště bylo objeveno v roce 1914 a podle původních teorií se jednalo o podobnou strukturu jako výše zmíněná Cholula – kopec, na jehož vrcholu se nacházejí historické ruiny. Ty jsou samy o sobě staré kolem dvou a půl tisíce let, a přesto tvoří pouze špičku tohoto komplexu…
Kopec totiž ani v tomhle případě není kopcem, nýbrž obří pyramidou, stavěnou v různých obdobích. Ty nejstarší přitom mohou sahat až 12 tisíc let do minulosti, což by byl skutečně neuvěřitelný objev, který změní pohled na historii. Výzkumy z let 2012 a 2014 jsou stále čerstvé a opředené tajemstvími, několik faktů je však jistých. Pod povrchem země se ukrývá mnoho artefaktů a staveb vytvořených člověkem; stavba má podobnou strukturu jako Machu Picchu; a konečně, vše je opravdu velmi, velmi staré. Vědecký tým Dannyho Hilmana proto předpokládá existenci nějaké vyspělé civilizace, o níž zatím nic nevíme a která by se musela vyvinout na konci doby ledové. To všechno zní sice značně nepravděpodobně, ale výsledky zatím hovoří jasně. Pro úplnost ještě dodejme, že odpůrci této teorie považují celou „stavbu“ za produkt sopečné činnosti a pozůstatek prehistorického vulkánu. Pravdu zatím nevíme, ale o tomhle výzkumu ještě určitě uslyšíme…
Text: MS