Nejstarší město světa vzniklo v pravěku. Je o 4000 let starší než pyramidy

O existenci pravěkého města nikdo netušil až do 60. let 20. století. Až roku 1964 učinil německý archeolog Klaus Schmidt jeden z nejúžasnějších archeologických objevů vůbec.

Právo první noci: když mohl kníže předběhnout sedláka

Masivní zdi staré 11 tisíc let vytvořené pravěkými lidmi, kteří ještě ani znali železné nástroje ani hrnčířství, přinášejí víc otázek než odpovědí. V mnoha ohledech tento objev postavil naše znalosti přelomu pravěku a starověku na hlavu. Propast času, které nás od doby, kdy tato stavba vznikla, je téměř nepředstavitelná. Mezi jejím postavením a dobou, kdy vznikly první pyramidy, je dvakrát větší časová vzdálenost, než mezi pyramidami a dneškem.

Tajemné město z hlubin pravěku

Objevu předcházel výzkum tureckých a amerických archeologů, kteří zjistili, že jeden z pahorků u města Urfa nemusí být přírodního původu. Do té doby na něj desítky generací pastevců vyháněli svá stáda, aniž by tušily, že šlapou po jednom z největších pokladů lidstva. Přivolaní němečtí archeologové pod vedením Klause Schmidta z univerzity v Heildebergu téměř okamžitě zjistili, jak starý objekt zřejmě je. Schmidt na výzkumu Göbekli Tepe pracuje dodnes – a nezodpovězených otázek spíš přibývá.

Zajímavosti

Göbekli Tepe

Některé věci jsou však už jasné - Göbekli Tepe byl nestarším vystavěným chrámem, kde se lidé modlili k bohům. Tehdy krajina musela vypadat podobně jako naše představy o Ráji. Právě lidé z vyvýšeniny pozorovali stáda gazel a jiných divokých zvířat, která chodívala pít k blízké řece. Na úpatí svahu rostly divoce ovocné stromy, nížina byla porostlá ječmenem. Dodnes patří tato oblast k nejúrodnějším v Turecku. Přesto zde nebyly nalezeny žádné stopy trvalého osídlení – a to může znamenat jen jediné. Že stavba sloužila k jiným účelům, pravděpodobně náboženským.

Schmidtův tým zatím odkryl pouhých několik procent z celkové rozlohy prehistorického chrámového komplexu. Vědec nedávno v rozhovoru pro americký magazín Smithsonian přiznal, že by se v Göbekli Tepe dalo kopat klidně dalších 50 let. Radarové a geomagnetické sondy ukazují, že v neodkryté části zbývá k prozkoumání nejméně 16 dalších megalitických staveb. Archeologové odkryli zatím jen čtyři stavby, všechny velmi podobné. V průměru měří mezi 20 a 30 metry a jsou ozdobené podivnými sloupy ve tvaru písmene T. Většina je zdobená rytinami zvířat, ale na některých se objevují i abstraktní symboly.

Zapomenutá supervelmoc. Starověká Núbie odhaluje tajemství

O to překvapivější je fakt, že v zatím prozkoumaných objektech je jen pramálo obrazů lidí. Nejvýraznější je z nich reliéf nahé ženy připomínající africké neolitické sošky nazývané Venus accueillante. Podle některých teorií však lidi představují ve velmi stylizované předloze už samotné pilíře. Na mnoha jiných reliéfech jsou však zobracené ruce – to je jeden z hlavních argumentů, proč by se mohlo jednat o chrám. Ruce spínající se k nebi jsou náboženským gestem bezmála ve všech známých kulturách.

Kde se to vzalo?

Než se začalo v Göbekli Tepe kopat, nedokázali si historici ani archeologové představit, že by lidé dokázali v tak pradávné době něco podobného vybudovat. A ani dnes neznáme odpovědi ani na ty nejzákladnější otázky, které se této lokality týkají. Dosavadní teorie se shodovaly na tom, že aby lidé začali stavět kamenné stavby, museli se nejprve naučit zemědělskému způsobu života. Göbekli Tepe však vybudovali lovci a sběrači. Kde vzali ekonomickou sílu?

Vztyčit tak těžké kameny si žádalo síly několika stovek mužů současně – a takové koncentrace lidí na jedno místo neměla být tehdejší společnost schopná. A jak si osvojili technologické dovednosti nutné k vybudování takového díla? A proč vlastně megality postavili? Na mnohé z otázek by mohly odpovědět piktogramy zdobící sloupky, ale jejich rozluštění se zdá nad naše síly. Zatím…

Jiné teorie o pravěkém městě

Göbekli Tepe je podle jedné z alternativních teorií vlastně jen obrovská past na zvířata. Stojí na křižovatce cest, kudy musela zvěř přicházet k přirozeným napajedlům. Pravěcí lovci mohli využívat kamenné kruhy a zdi k tomu, aby zvěř zmátli a mohli ji snadněji ulovit.

Mimozemské lebky to nejsou. Tajemství indiánských hlav

Na své si s objevem Göbekli Tepe přišli i ufologové. Tvrdí, jako ostatně vždy, že lidé neměli na stavbu podobných objektů dostatek technických prostředků. A motiv pro postavení megalitů? Samozřejmě přistávací dráha pro létající talíře…

Zajímavosti

Göbekli Tepe