reklama

Mimozemské lebky to nejsou. Tajemství indiánských hlav

V týdnu, kdy měl podle mayského kalendáře skončit svět, objevili archeologové podivně deformované lebky indiánských šlechticů.

Koster s podivně protáhlými lebkami našli archeologové rovnou 13. Ležely na pohřebišti, které ukrývalo celkem 25 hrobů. Pozoruhodný je pro archeology nejen nelidský tvar, ale především místo, kde byly nalezeny.  Našli je na jihu Mexika, v Sonoře. Tak severně ještě nebyly pozůstatky jihoamerických kultur nikdy objeveny. Ale zpět k lebkám.

Na první pohled (a několik dalších pohledů)lebky vůbec nevypadají jako lidské.  Připomínají spíš mimozemšťany, přesně v té podobě, v jaké se objevují v pop-kultuře. Nade vší pochybnosti však lidem patřily. Objevil je archeolog Garcia Moreno, který tvrdí, že deformované lebky byly v jihoamerických kulturách důkazem společenské nadřazenosti. Tak jako dne si ti nejbohatší potrpí na značkové oblečení, indiáni museli vyjadřovat své bohatství jinak. Pomocí změněného těla…

Lebky si deformoval kde kdo

Podivné kostry pocházejí z doby kolem roku 1000. Přestože nám uměle protažené hlavy připadají odpudivé a nelidské, patřil tento způsob deformace v dějinách mezi nejoblíbenější a nejrozšířenější. Podle některých archeologů používali zplošťování lebek už neandrtálci. Provádělo se na dětech, ideálně v co nejnižším věku. Tehdy jsou jejich lebky nejvíc tvárné a jednoduše se tvarují. Jejich rodiče jim připevnili na hlavu z obou stran dřevěné desky a pak na ně tlačily. Nejvíc se na tento zákrok hodili kojenci staří jeden měsíc; celá procedura pak trvala půl roku.

Mexický nález, který je vůbec největší sbírkou deformovaných lebek v dějinách, však dokazuje, že občas se tento zákrok nepovedl. Z pětadvaceti těl bylo sedmnáct mladších než 16 let. Podle archeologů to dokazuje, že indiáni deformace po zdravotní stránce tak úplně nezvládali; mladí lidé zřejmě zemřeli na následky spojené se změnami lebky. Na jejich tělech se totiž nenašly žádné jiné známky nemocí nebo tělesného poškození.

Šlechtici se šišatou hlavou

U těl se muselo jednat o opravdu výjimečné jedince. Někteří z nich totiž měli deformované nejen lebky, ale dokonce i zuby. I upravování zubů bylo mezi jihoamerickými kulturami velmi rozšířené. Podle Morena jde o důkaz, jaký vliv měly jihoamerické kultury na severoamerické indiány. Dokládá to také na jejich ozdobách – jsou mezi nimi třeba krunýře želv žijících mnohem jižněji, než byly nalezeny. Více se o studii dočtete na serveru http://www.pasthorizonspr.com.

První pražské slůně živě ze ZOO Praha
TV PROGRAM
DNES V TVExtant Foto:
20.15
DNES V TVGrandhotel Budapešť Foto:
20.15
DNES V TVRocky V Foto:
22.20
DNES V TVModrý kód Foto:
20.15
DNES V TVShow Jana Krause - 18.1.2013 - Obrázek 1 Foto:
21.35

reklama

\n