Nejhrůznější povodně 20. století. Voda zabíjela ve velkém
Člověk ať dělá co chce, větru dešti neporučí. Povodně jsou přirozeným fenoménem. A pořádná povodeň může za sebou zanechat i stovky tisíc obětí. Představme si nejhrůznější povodně 20. století.
Jak vybrat ty nejhorší povodně? Podle rozlohy zaplaveného území? Podle počtu mrtvých? Podle množství lidí, kteří přišli o přístřeší? Ať se zvolí jakýkoli úhel pohledu, série povodní z roku 1931, jež postihly Čínu, mezi nimi bezkonkurenčně vedou.
Předcházející sucho v minulých létech a následná zima s množstvím sněhových bouřek vyrobily ideální situaci pro budoucí katastrofu. Jarní tání urychlil déšť a během roku prošlo centrální Čínou nebývalé množství cyklonů. To vše způsobilo sérii povodní, u nichž se o množství obětí pouze spekuluje. Řeky Yangtze, Hwang a Hwai se rozlily po milionech kilometrech čtverečních.
Jen samotná povodňová vlna Yangze byla 1448 km (900 mil) dlouhá a průměrně 63 km (40 mil) široká. Pro porovnání – vzdálenost nejvýchodnějšího a nejzápadnějšího bodu Česka je 493 km, takže naše republika by se do povodňové vlny Yangze vešla zhruba 3x. Ani Číňané, kteří rádi utajují své problémy, nemohli světová média odbýt banálními frázemi, a tak přiznali 145 000 obětí. Odhady západních médií jsou ale mnohem vyšší a pohybují se mezi 3,7 až 4 miliony.
Proč letos přišly povodně? Vysvětlení vědců je znepokojivé
Zatímco u nás se voda vrátí do koryta v řádech dnů maximálně týdnů, návrat řeky Huai do normálního stavu trval podle Steva Harnsbergera a jeho článku The Great Floods of 1931 at Gaoyou až půl roku. Čína naprosto bezkonkurenčně vede žebříček povodňové smrti. Milion mrtvých má za následek povodeň na Žluté řece v roce 1938, 50 000 lidí zemřelo v roce 1949, dalších 30 000 lidí zmizelo pod vodou a zemřelo na následky povodně o rok později. A to zdaleka nejsou všechny příklady, mnohá čísla, data a fakta z katastrofálních povodní jsou dodnes čínskými úřady utajována.
Čínské megalomanství + šlendrián + tajfun = 231 000 mrtvých
Nedbale a zároveň megalomansky postavenými přehradami je Čína proslavená. Není proto divu, že i povodně, způsobené kolapsem přehradní hráze, jsou v Číně obrovským rizikem, které má na svědomí velké škody na majetku i životech. Připomeňme si protržení přehrady Banqiao, jejíž hráz neodolala roku 1975 náporu tajfunu Nina. Na přímé utonutí zemřelo 86 000 obyvatel, dalších 145 tisíc lidí smrtelně doplatilo na následky chorob, jež se v postižených oblastech bleskově rozšířily. Dalo by se čekat, že se o katastrofě takového rozsahu v tehdy spřátelené zemi dočteme v dobovém Rudém právu.
Povodně v Číně v roce 1931. Foto: Wikimedia Commons
Autor: Topi Pigula Od roku 1985 publikoval stovky článků a fotografií v širokém spektru periodik: Koktejl, Inmagazín Hospodářských novin, Mladá fronta, Lidové noviny, Bionoviny. Má na kontě několik vlastních fotografických výstav autorských i spoluautorských u nás i v zahraničí. Zároveň se autorsky podílel na čtyřech knihách (Krkonošská čítanka, Čítanka z Jesenicka, Bioindikace a biomonitoring, Na cestě1). Výzva k finanční soudružské pomoci by snad byla na místě. Jenže Číně se podařilo neštěstí na dlouhá léta utajit, což je vzhledem k rozsahu katastrofy neuvěřitelné. Protržení přehrady a následná vlna měla totiž za následek protržení dalších 60 přehrad postavených po proudu. "Vzniklá záplavová vlna byla 10 km široká, 3–7 metrů vysoká a pohybovala se rychlostí téměř 50 km/hod. Totálně zničila oblast 55 km dlouhou a 15 km širokou a vytvořila jezero o rozloze 12 000 km2," odhaluje podrobnosti historik Libor Vykoupil v Českém rozhlase.
Nizozemí – země záplavových území
Na evropském kontinentu patří mezi záplavami neohroženější zemi Nizozemí, jehož část leží pod hladinou moře oddělená umělými zábranami. Proto není divu, že nejfatálnější povodeň přišla právě od moře. Kombinace vysokého přílivu, těžké vichřice a silné bouře měla za následek obrovský vzestup hladiny. Záplavy byly nečekané, neboť nepřišly po dlouhotrvajících vytrvalých deštích. Tragédie si v Nizozemí vyžádala 1836 obětí na životech.
Holandské povodně roku 1953. Foto: Wikimedia Commons
Bangladéš – země povodní
V Bangladéši jsou na pravidelné monzunové povodně zvyklí a smrt utonutím tady není nikterak výjimečná. Jenže duben 1991 výjimečný byl. Monzun zasáhl region Chittagong a následné vzedmutí hladin řek a jejich rozlití připravilo o život 180 000 Bengálců. Zhruba 10 % obětí byly dětí do deseti let věku. Zvláštní je, že umění plavat nepatří mezi základní dovednosti místních.
Povodně v Bangladéši. Déšť při záplavách. Foto: Topi Pigula
Írán – smrt na cestě k modlitbám
"Povodeň valící se roklí zabila 2000 věřících, kteří spěchali za modlitbami." Takto jednou větou, leč výstižně shrnul íránskou povodeň z roku 1954 server americké National Oceanic and Atmospheric Admininistration. Pátrání po podrobnostech odhalilo, že se jednalo o povodeň způsobenou prudkou bouřkou, která postihla celkem zhruba 10 000 lidí.
FTV Prima vyhlašuje sbírku na pomoc postiženým povodněmi
Venezuela – Vargaská tragédie
Silné srážky a bouře zapříčinily ve dnech 14.–16. prosince 1999 na strmých svazích pohoří Sierra de Avila severně od Caracasu tisíce sesuvů půdy. Kromě nich přívalové deště způsobily záplavy a masivní bahnotoky ve státě Vargas podél pobřeží Karibského moře. Počty obětí se ustálily na čísle 10 000.
Povodně ve Venezuele měly roku 1991 obrovskou ničivou sílu. Foto: Wikimedia Commons
Pokud si myslíme, že civilizace vstupem do 21. století zažehnala povodňové pohromy, tak se rozlučme smutnými čísly: Rok 2010 – povodně v Pákistánu si vyžádaly 1781 životů. Opravdu rozumíme přírodě a dokážeme předpovídat její chování? Možná bychom neměli být tak naivní – aktuální události z české kotliny nás totiž přesvědčují o opaku...
Na další fotografie povodní se můžete podívat v galerii:
Text: Topi Pigula