Láska v pravěku? Lidé si dávají květiny do hrobů už 12 000 let

Pravěká dvojice Zdroj: PNAS

Mezi zvyky, o nichž vůbec nepřemýšlíme, ale stejně je dodržujeme, patří květiny na hrobě. Tento zvyk zahalený tajemstvím je zřejmě výrazně starší, než tušíme.

Archeologové objevili v Izraeli hrob starý nejméně 12 000 let. V izraelském pohoří Karmel našli čtyři hroby, v jednom z nich přitom byl nález, který všechny vzrušil. Zbytky květin se sice nacházely ve všech těchto hrobech, ale jen v jediném jich bylo opravdu velké množství. Čím byl tak výjimečný?

Šlo o hrob dospělého muže a adolescentního mladého člověka zatím neidentifikovaného pohlaví. Dvojice patřila do primitivní natufiánské kultury, která na Blízkém východě vzkvétala v době mezi roky 15 000 a 11 600 před naším letopočtem. Podle archeologů šlo zřejmě o vůbec první lidskou společnost, která přešla z kočovného způsobu života k usedlému.

Patří tedy k vůbec nejdůležitějším okamžikům v dějinách, který vytvořil současnou podobu člověka. Mimo jiné jde také o první kulturu, která vytvářela trvalé hřbitovy – místa, kam se umisťovali mrtví z komunity. S nejvyšší pravděpodobností by lidé z natufiánské kultury byli nejstarší lidé, s nimiž byste si mohli popovídat a sdíleli přitom podobné hodnoty…

Historici teď spekulují, co mohly květiny v hrobě znamenat – a také jestli právě toto pravěké sídliště mohlo vytvořit tradici, která přežila až do současnosti. Samozřejmě se nabízejí spekulace, že šlo o hrob mladého manželského páru, který zemřel předčasně při nějaké nehodě, ale touto cestou jít historici nemohou: šlo by o přenášení současných romantických hodnot a představ do mentality, která byla zcela jiná.

Jediný další podobný nález, a to ještě výrazně starší, pochází z doby před 70 000 lety. Na jednom íránském nalezišti byl objeven takto starý hrob neandrtálce s květinami, ale podle některých expertiz jde jen o náhodu. Květiny se tam zřejmě dostaly až mnohem později a nebyly tam umístěny úmyslně.

Natufiánská kultura už vzrušila archeology mnohokrát. Naposledy před sedmi lety, kdy v jeskyni na pobřeží Galilejského jezera objevili hrob jednoho z nejstarších šamanů – ženy, která zemřela asi před 12 000 lety. V hrobě asi 45leté ženy (tehdy to byl věk stařeny) se našlo velké množství zvířecích kostí, želvích krunýřů, kost z křídla orla a končetina jiné osoby. Podobné předměty se i dnes používají při šamanských rituálech a podle archeologů tak naznačují, že pohřbená žena se za života zabývala právě touto profesí...