Kde stál tajemstvími opředený Veligrad?

Velkomoravské hradiště Mikulčice-Valy na Hodonínsku je jedním z nejvýznamnějších dokladů nejstaršího slovanského osídlení v Česku, podle některých odborníků by mohlo být bájným velkomoravským hlavním městem Veligradem. Tato významná archeologická lokalita, která by spolu s nedalekým velkomoravským kostelem v Kopčanech na Slovensku měla v budoucnu aspirovat na zápis do prestižního seznamu světového dědictví UNESCO (žádost byla nedávno již podruhé odložena), oslaví 16. srpna 60 let od zahájení systematického archeologického výzkumu.

O tom, že se uprostřed lužního lesa u slepých ramen řeky Moravy nacházelo hradiště, se vědělo již koncem 19. století. Skutečný vědecký výzkum zde však začal až v roce 1954, kdy místo navštívil zkušený archeolog Josef Poulík, a to na popud místního učitele Bedřicha Trnky. Poulík ihned poznal zbytky opevněného hradiště a v polích objevil stavební zbytky připomínající velkomoravské stavby ve Starém Městě u Uherského Hradiště.

Již první sondy narazily na bohaté pohřebiště, což Poulíkovi umožnilo získat prostředky na další výzkum. A bylo "za pět minut dvanáct", protože zdejší zemědělská půda prošla kolektivizací a od roku 1955 se zde mělo začít s hlubokou orbou, která by místo nenávratně poškodila. Zdejší pole byly vyjmuty z hospodaření a v roce 1962 se areál stal Národní kulturní památkou.

Poulík byl vedoucím archeologického výzkumu v Mikulčicích až do roku 1974, kdy ho vystřídal další významný archeolog Zdeněk Klanica. Díky Poulíkově odborným i populárně naučným pracím vešly Mikulčice v celosvětovou známost.

Výzkumy totiž prokázaly, že v devátém století tu stál velkomoravský hrad (knížecí palác) s rozsáhlým podhradím. Archeologové zde objevili základy 12 kostelů včetně baziliky, která je patrně největší církevní stavbou Velkomoravské říše, pohřebiště s více než 2500 hroby a pozůstatky mohutného valu.

Vykopávky na Valech trvaly do roku 1992, tedy 39 sezon, a bylo odkryto zhruba pět hektarů plochy. Archeologové vykopali tisíce předmětů. "Přesně vám to nepovím, ale půjde o desetitisíce. Až do roku 1990 se kopalo ve velkém měřítku a ročně jsme měli tak pět až šest tisíc inventárních čísel," řekla v roce 2011 Mladé frontě Dnes archeoložka Blanka Kavánová. Kolekce nálezů z tohoto místa zahrnuje nejen běžné předměty a zbraně, ale i šperky.

Archeologové zde také nedávno objevili zbytky 40 metrů dlouhého mostu, který přes řeku Moravu spojoval Valy se zachovalým velkomoravským kostelem svaté Markéty Atiochijské u obce Kopčany. V roce 2011 archeologové oznámili, že zde patrně odkryli hrob sv. Metoděje, jeho pravost se nepotvrdila.

Hradiště a kostel v Kopčanech navrhla ČR ve spolupráci se Slovenskem na zápis do seznamu UNESCO. Ministerstva kultury obou zemí na doporučení vědecké organizace ICOMOS nedávno již podruhé nominaci stáhla. Podle ministerstva je před další nominací nutné přehodnotit výsledky dosavadního bádání a je potřebný další výzkum. Žádost o zápis by měla být také lépe vědecky odůvodněna.

Přímo u vykopávek měli archeologové rozsáhlou základnu, která v roce 2007 vyhořela. Tisíce zde uložených cenných historických předmětů včetně jejich podrobné písemné dokumentace se podařilo před ohněm zachránit. Od loňského roku vědcům slouží nová základna, kterou v lokalitě zvané Trapíkov nechala vybudovat Akademie věd ČR asi za sto milionů korun.

Toto významné místo počátků české státnosti a místo působení slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje je pochopitelně možné také navštívit. Návštěvnické centrum nabízí kromě moderní muzejní expozice i možnost spatřit autentické základy dvou kostelů, hrobové jámy i kopie základů dalších kostelů a knížecího paláce. Valy navštíví ročně zhruba 25 000 turistů.

ČTK