Definitivní smrt Aralského moře nastala. Člověk dokáže zničit cokoliv
Když se dělají velké budovatelské pokusy, může to opravdu pořádně zničit svět…
Léto 2014 znamenalo pro Aralské jezero (dříve nazývané moře) další kapitolu v jeho smutných dějinách. Východní část zcela vyschla a zbyla po ní jen poušť…
Aralské jezero bylo tak velké (a slané), že se mu říkalo moře. Šlo o přírodní dominantu Kazachstánu a Uzbekistánu, která dávala živobytí statisícům lidí. Vznikaly kolem něj civilizace, fungovala na něm lodní doprava a jeho vody byly plné kaprů, jelců a dokonce i obrovských jeseterů.
Stačilo jen půl století a prakticky celé jezero zmizelo – jednoznačně jen a pouze lidskou vinou. Proč? V 50. letech 20. století se Sovětský svaz rozhodl aplikovat poznatky marxistické vědy na zemědělství. Úmyslem bylo pěstovat v Kazachstánu a především Uzbekistánu bavlnu, která se tehdy dala velmi výhodně prodávat na světových trzích. Jenže k jejímu pěstování je třeba voda, hodně vody…
Protože pro komunistické plánovače nebylo nic nemožného, začala se na zavlažování plantáží využívat voda z řek Syrdarja a Amudajra – což jsou hlavní přítoky Aralského jezera. „Řeka se přece vyčerpat nedá,“ zněl argument sovětských plánovačů. No – a dá. Přítoky řek do jezera stále klesaly, vlastně dlouhých 40 let. Hladina klesala, jezero ustupovalo a naopak rostla jeho slanost…
Aby toho nebylo málo, Aralské jezero si oblíbila i Rudá armáda, konkrétně její oddělení pro výzkum biologických zbraní. A tak se zde zcela volně testovaly jedy, viry a bakterie, které pustošily vše, co nezničilo sucho nebo sůl. Když program skončil, zapečetili vojáci zbytky jedů do speciálních prostor. Jak ukázaly studie z konce 90. let 20. století, byla tato práce provedena stejně mizerně a nedbale jako mnoha jiných programů z konce existence Východního bloku – a tak část vzorků unikla do okolí…
Roku 2000 se osud jezera naplnil. Přiteklo tak málo vody, že se rozdělilo na dvě části – severní a jižní. Roku 2009 se pak rozdělila na dvě menší části i původní jižní část jezera. Čísla mluví dostatečně smutným jazykem: Voda ve zbytcích jezera je nyní 20krát slanější než původně – a celkový objem vody se oproti stavu před 50 lety zmenšil o 92 procent!
Existuje naděje?
I když se to zdá být s přihlédnutím k předchozím číslům překvapivé, zní odpověď ano. Roku 2005 se díky penězům převážně z Evropské unie podařilo dokončit projekt, který má pomocí ekologicky přirozených metod stabilizovat severní jezero. Přestože tomu málokdo věřil, opravdu od té doby hladina jezera stoupla o dva metry a navíc poklesla slanost vody na relativně snesitelnou míru.
V tomto projektu by se mělo pokračovat i v budoucnosti, ale o to horší je situace na jihu…