Američané ukradli vesmírný program Jugoslávii. Tvrdí dokument z Balkánu

Podle teorie, se kterou tento film pracuje, měly Spojené státy koupit celý svůj vesmírný program od Jugoslávie, Mělo k tomu dojít už roku 1961, tedy pouhý rok předtím, než prezident Kennedy přišel s myšlenkou dostat člověka na Měsíc.

NASA: „U Země jsme objevili něco úplně neznámého“

Upoutávku na dokument s názvem „Houstone, máme problém“ už na Youtube vidělo téměř milion diváků. Celý dokument zatím nikdo neviděl, proto se těžko hodnotí. Experti z NASA se však už samozřejmě vyjádřili: „Ano, v té době opravdu došlo k pozoruhodné shodě mezi americkým a východním vesmírným programem,“ tvrdí hlavní historik NASA Bill Barry. “Ale jen z náhodné shody nemůžeme usuzovat na kauzalitu.“

Podívejte se na trailer filmu "Houstone, máme problém":

Záhada Objektu 505

Na tyto otázky se ho zeptala redakce Rádia Svobodná Evropa, která jako první západní médium o pozoruhodném dokumentu informovala. Tvůrci se samozřejmě brání: „80 až 90 procent informací v traileru je více-méně pravdivých,“ vyjádřili se scénárista Bostjan Virc a režisér Ziga Virc. „Zbytek je dramatizace a fikce…“

Za prodejem jugoslávských technologií měl být sám Josip Broz Tito, jugoslávský vůdce, který si tak chtěl vypořádat účty se Sovětským svazem, Podle Barryho trailet manipuluje některé známé pravdy, Mluví se v něm například o osobě Hermana Potočnika, slovinského inženýra. Ten sice opravdu publikoval dílo o vesmírném výzkumu – například byl prvním, kdo řešil, jaký bude mít vliv dlouhodobý pobyt ve vesmíru na člověka. Problém je, že zemřel už roku 1929, krátce poté, co vydal svou nejslavnější knihu.

Merkur překvapil. Vypadá jinak, než si myslíte

V dokumentu se mluví také záhadné podzemní základně „Objekt 505“, která stála na hranici mezi Bosnou a Chorvatskem. Právě zde měl probíhat tajný výzkum, který nakonec Tito prodal do Ameriky. Rádiu svobodná Evropa (RFE) se podařilo získat vyjádřen jednoho z důstojníků, který zde za komunistického režimu sloužil. „Ano, opravdu existovala a opravdu byla dost záhadná,“ potvrdil pro RFE bývalý důstojník jugoslávské armády Ivan Prsa. „Šlo o důležitou základnu pro asi 50 letadel, byly zde omezené přístupy, ale to je asi tak všechno…“