Nejkrásnější egyptské památky asi nepřežijí konec desetiletí

Tutanchamon Zdroj: Thinkstock

Nejvíc egyptských památek najdete společně v jednom jediném muzeu – a to je právě problém...

Egyptské muzeum v Káhiře má k dispozici tolik artefaktů, že velkou část jich není schopno dostat do výstavních sálů a skladuje je mimo dosah návštěvníků. Má však velký problém vůbec nějaké hosty přilákat, protože stojí na náměstí Tahrír, které je od roku 2011 dějištěm velkých politických protestů.

Kromě toho se potýká s vážnými finančními potížemi, takže nemá peníze ani na obyčejné kancelářské potřeby. A přesto v jeho sálech spočívají takové poklady, jako jsou předměty nalezené v hrobce faraona Tutanchamona.

Návštěvníky odrazuje trvale nebezpečná situace na náměstí Tahrír. Po velkých demonstracích v létě byl v červenci svržen prezident Muhammad Mursí. Demonstranti se tam stále vracejí a tentokrát protestují proti vládě, za níž stojí armáda. "Muzeum je jako teploměr, odráží se na něm politická atmosféra panující na náměstí," cituje agentura AP ředitele této instituce Saída Ámira. Ministr po památky Muhammad Ibráhím ocenil alespoň to, že muzeum zůstává otevřené, byť policie někdy celé náměstí uzavře.

Kdo se teď vydá dovnitř, uvidí hrstku zahraničních návštěvníků. Sály s nejcennějšími artefakty – s mumiemi a poklady z Tutanchamonovy hrobky – našli reportéři AP zcela prázdné.

Pomůže Západ?

Přesto se správa muzea chystá k rozsáhlým opravám, chce vylepšit osvětlení a bezpečnostní systém. Má se na tom podílet Německo a cena má dosáhnout 4,3 milionu dolarů (87 milionů Kč). V plánu je také stržení sousední výškové budovy, v níž bylo sídlo Národní demokratické strany někdejšího prezidenta Husního Mubaraka. Místo něho má vzniknout zahrada, v níž bude mít muzeum venkovní expozice.

Až bude v roce 2015 dokončena výstavba dalšího muzea u pyramid v Gíze, bude do něj přemístěna ta část sbírek, která se týká Tutanchamona. Muzeu na Tahríru se tak uvolní prostory pro artefakty, které jsou nyní ve skladech. Zaměstnanci muzea z dokumentačního oddělení Jasmíny Šazlíové se snaží získat dárce, kteří by pomohli s financováním. "Nemáme peníze ani na takové věci jako svorky na papír a tužky. Nemůžeme zaplatit ani za údržbu počítačů. Bylo to vždy složité, protože peníze určené muzeu byly nejdříve poukazovány vládě a odtud se k nám dostaly jen zřídka. Když teď nemáme příjmy ani z turistů, je to ještě těžší," řekla Šazlíová.

Podle Ibráhíma peníze určené muzeu v minulosti pocházely ze vstupného do turistických objektů. Zatímco v říjnu 2010 tyto příjmy činily zhruba 111 egyptských liber (324 milionů Kč), letos v říjnu to bylo jen sedm milionů liber (23 milionů Kč).

Kdo odjel bez mumie

Další ranou jsou chybějící příjmy ze zápůjček do ciziny. Nedávná jednání s Brity, kteří mají o spolupráci zájem, skončila bez podpisu smlouvy, o výstavu předmětů týkajících se Tutanchamona mají zájem Japonci, ale také oni odjeli bez dohody. Peníze z těchto putovních výstav byly až do roku 2011 dalším zdrojem velkých příjmů. To skončilo právě v roce 2011, když byl odvolán někdejší hlavní archeolog z Mubarakovy éry Zahí Havás. Byl obviněn z korupce. Odmítl to, nebyl souzen, ale jeho nástupci se bojí, že s podobným obviněním mohou skončit i oni.

Mursího vláda například loni předčasně ukončila výstavu v USA s tématem královny Kleopatry. Tvrdila, že některé z vystavovaných předmětů jsou natolik cenné, že je nelze z Egypta vyvézt, a nařídila proto okamžitý návrat celé výstavy. V USA stačili cennosti vystavit ve čtyřech městech. Šéf muzejního oddělení pro starobylé památky Lutfí Gazí řekl, že předčasným ukončením této výstavy muzeum přišlo o miliony dolarů. Součástí byly zlaté mince i pár osmitunových žulových soch, které našel při podmořském bádání u Alexandrie Francouz Franck Goddio.

Smlouva s Američany stanovovala, že každé město muselo za výstavu zaplatit 450 000 dolarů (9,1 milionu Kč), další milion za každých 100 000 návštěvníků a deset procent z prodeje upomínkových předmětů. "Pro nás to byla katastrofa," řekl Gazí. Od té doby muzeum žádnou smlouvu na výstavu v zahraničí nepodepsalo.

ČTK