Co by, kdyby: jak by mohly vypadat dějiny, kdyby...

Na nalezišti v biblické Betsaidě našli izraelští archeologové bronzovou minci s portréty Kleopatry a vojevůdce Marka Antonia. Mince o váze 7,59 gramu byla ve zbytcích domu z prvního století u Galilejského jezera. Peníze s portréty tohoto mileneckého páru jsou mimořádně vzácné, našlo se jich ve světě zatím pouze šest. Izraelští historici, které oslovil deník Haarec, nález vykládají nejenom z pohledu propojení Říma s Egyptem, ale také Kleopatry s Herodem Velkým.

Betsaida leží na břehu Galilejského jezera. Mince, která spočívala v troskách starého domu, byla vyražena v přístavním Akku buď koncem roku 35 nebo na začátku roku 34 před naším letopočtem. Není dokonale kulatá, v průměru má 21 až 23 milimetrů. Na jedné její straně je podobizna jednoho z nejmocnějších mužů tehdejšího světa Marka Antonia, na druhé poslední egyptské panovnice Kleopatry a také řecká slova "od lidu z Ptolemaia".

Ptolemaios je řecký název pro Akko. Město bylo založeno ve 3. století před naším letopočtem a nazváno podle panovníka Ptolemaia II. V části popisující cesty prvních křesťanů vedených Pavlem se o městě pod tímto názvem zmiňuje Nový zákon.

Mince byla vyražena zhruba 250 let po založení města, v době největší slávy Marka Antonia a jeho soupeře Oktaviána, řekl Rami Arav, ředitel týmu vědců, kteří se vykopávkám v Betsaidě věnují.

Láska a válka

Ve městech na Blízkém východě se za starověku často razily mince s portréty lidí, kteří byli právě u moci. Ta s dvouportrétem podle Arava možná vznikla po vítězství Marka Antonia nad Parthy, tedy národem, který žil v dnešním severním Íránu a v Arménii. Dobyté území pak věnoval Kleopatřiným synům, dceři Seléné dal Kypr. Kleopatřin portrét byl nalezen i na mincích vyražených ve městech ležících severně do Akka, na pobřeží dnešního Libanonu.

Marcus Antonius byl v té době do Kleopatry stále velmi zamilovaný a v Alexandrii uspořádal po svém vítězství falešný triumfální pochod, jaký se vždy pořádal po dobytí nějakého území v Římě. Kdyby roku 31 před naším letopočtem neprohrál s Oktaviánem bitvu u Actia, mohla se historie západní civilizace od té současné dramaticky lišit, soudí Arav.

"Můžeme se pouze dohodovat, co by se dělo, kdyby hlavním městem římské říše nebyl Řím, ale Alexandrie. Než Augustus (Oktavián) z Říma učinil mramorové město, bylo to nevýrazné místo s domy z nepálených cihel. A mohlo zůstat tímto nedůležitým místem na nevýznamném italském poloostrově, někde na západě, kde podle starých Řeků žili démoni a obři," spekuluje Arav.

K dalším dotazům, kam by svět směřoval v případě, že by centrem starověkého světa byl severní Egypt, dodal: "Nejsem si jist, zda bychom dnes nevzývali kočky nebo nestavěli pyramidy. Význam Řeků by byl ale mnohem větší a možná by Evropa nezažila v 15. století vzestup, jaký jsme zaznamenali, kdo ví." Jenomže Antonius bitvu prohrál a 11 měsíců po ní si vzal život.

V Betsaidě se našly i jiné mince z Akka, což svědčí o čilém obchodním kontaktu mezi mezinárodním obchodním střediskem, jakým Akko tehdy bylo, a Betsaidou, která měla význam místní. Podle Nového zákona Ježíš právě tam vyléčil slepého muže a nakrmil zástupy. Aravův tým tam ale pátrá po ještě dávnější historii - hledá zbytky po lidech, kteří tam žili ještě o několik tisíciletí dříve. V době, kdy tam bylo středisko království Gešur, z někoho pocházela jedna z manželek krále Židů Davida, Maaka.

Všichni vrstevníci své doby

Doktor Donald Ariel, který vede v izraelském úřadu pro památky oddělení mincí, vzácný nález "mince s milenci" vykládá ještě z další stránky. Dokládá spojitost mezi Kleopatrou a mužem, který na minci není, i když je s touto oblastí spojován stejně jako Ježíš - s Herodem Velkým. Kleopatře se totiž podařilo přimět Marka Antonia, aby Heroda přinutil přenechat jí plantáže myrhovníku. Coby správce Judeje pověřený Římem neměl Herodes na vybranou, i když se mu prý podařilo pozemky si od Kleopatry znovu pronajmout a stále z nich mít zisk.

Avšak na rozdíl od Julia Caesara i Marka Antonia se Herodes dokázal ochránit před Kleopatřinými úskoky a zbytek svého království si udržel. Vítězi bitvy u Actia, Oktaviánovi, se prý svěřil, že Markovi Antoniovi radil, aby Kleopatru zabil. To by pomohlo ukončit občanskou válku, která po vraždě Julia Ceasara sužovala Řím.

ČTK