Archeologická apokalypsa: nejúžasnější památky světa jsou v rozkladu

Daleko od rušné Gazy leží zbytky kláštera svatého Hilariona. V tichu se nad ním vznášejí ptáci a papíroví draci dětí z nedaleké farmy. Tento pozůstatek z časů raného křesťanství je jedním z mnoha archeologických pokladů, nacházejících se v úzkém pruhu přímořského území pásma Gazy. Dnes je to jedno z nejhustěji obývaných míst planety a uchránit zdejší vzácné památky před novou výstavbou je velmi těžký úkol.

Jsou mezi nimi třeba zbytky hradeb starých tisíce let a také barevné mozaiky z byzantského období. Archeologům se nedostávají peníze ani kvalifikovaný místní personál. Památky jsou tak vystaveny vlivu počasí, nebo je pohltí nová výstavba.

Francouzský archeolog Jean-Baptiste Humbert v pásmu Gazy kopal mezi lety 1995 a 2005. "Tady je archeologie všude. Byla to kdysi velmi bohatá oáza se zahradami a městy. Obydlí, příbytky, opevnění, města jsou tu všude, všude," vysvětluje. Dnes je území, zaklíněné mezi Izrael, Egypt a Středozemní moře, v izolaci, ale kdysi to bývala vzkvétající křižovatka cest mezi Afrikou, Levantou a Asií. Na 360 kilometrech čtverečních, tedy na zhruba dvojnásobku území amerického hlavního města Washington, se dnes tísní 1,7 milionu Palestinců. "Potřeba zajistit jim bydlení je důležitější než ochrana starých památek," říká Humbert.

Případ kláštera sv. Hilariona ležícího asi deset kilometrů jihozápadně od Gazy dokládá obtíže při záchraně zdejších památek. Dvouhektarový komplex, jemuž se arabsky říká Tall umm Ámir, leží na místě, kde se podle pověsti narodil svatý Hilarion. Tento mnich žil ve 4. století a je považován za zakladatele klášterního života ve Svaté zemi.

Zoufalství

Ke komplexu patří stěny a základy, které zde zůstaly po dvou kostelích, hřbitově, lázni a křtitelnici. Zachovala se rovněž část mozaikové dlažby. To vše bylo nalezeno v roce 1999, avšak dnešní úřady mají problém místo uchovat. "Nemáme kapacitu, podporu ani náležitý materiál," říká archeoložka Nabíla Malihaová.

Pomoci se snaží francouzská biblická škola z Jeruzaléma, UNESCO i studenti z univerzity v Gaze. Záchranné práce ale spočívají v navršení vrstvy písku na mozaiku, obložení stěn pytli s pískem a v odstranění plevele.

Problémem je i vláda. Pásmo řídí radikální Hamas, který roku 2007 z tohoto území vytlačil soupeře z Fatahu. Samospráva, která sídlí na západním břehu Jordánu, platí mzdy jen úředníkům z Fatahu, avšak ti v pásmu Gazy nepracují. Zaměstnanci, které od roku 2007 najímá ministerstvo pro památky řízení Hamasem, nemají dostatečné zkušenosti. A vlivem blokád a izolace ani možnost odjet někam na kurzy.

Peníze, zase peníze

Pomoci mohou jedině peníze z ciziny. Na záchranu kláštera sv. Hilariona je podle Humberta zapotřebí na 35.000 eur (905.000 korun). Určitou část z toho poskytlo UNESCO, avšak ne dost na to, aby mohly být záchranné práce dokončeny.

Jiná vzácná lokalita se nachází asi 100 metrů od uprchlického tábora Džabálíja. Humbert se zde snaží ochránit zbytek mozaikové dlažby ze 6. století. Chce nad ní postavit betonové přístřeší, ale zatím se mu nepodařilo sehnat peníze. Náklady odhaduje v přepočtu na 1,5 milionu korun. Mozaika tu zbyla z byzantského kostela, který stál na cestě mezi Jeruzalémem a Gazou.

K jedné z nejstarších památek patří hradby nalezené v centru pásma, na nalezišti Tall as-Sakan. Jsou staré 3500 let. Avšak od vykopání v roce 2000 jsou hliněné cihly vystaveny dešti, takže se stěny začínají rozpadat. Dnes stojí už pouze několik úseků hradeb. Čtvrtina byla zničena, když se v blízkosti začal v roce 2008 budovat jeden z objektů palestinské univerzity.

Podle Humbertových odhadů spočívají v písku Gazy desítky archeologických lokalit. Něco se najde vždy, když se začne budovat nový dům. Stavbaři však nález ohlásí úřadům jenom zřídka. Archeolog v pásmu Gazy se podle Humberta podobá "šílenci, který pobíhá z místa na místo, aby zjistil jak postupuje destrukce".