Žralok malohlavý žije stovky let. V jeho oku je zakousnutý parazit a má jedovaté maso
Žralok (1/2) - Žralok grónský
V temných hlubinách severních moří, kde se teploty pohybují kolem 1 stupně Celsia, plave pomalým tempem obrovitý žralok malohlavý, známý také jako žralok grónský. Jeho rychlost nepřesáhne 2,7 km/h, nikam ale spěchat nemusí. Jeho kořistí jsou hlavně mršiny, i když nepohrdne ani rybou, medúzou, chobotnicí či spícím tuleněm. Ročně přirůstá až o 1 cm a dorůstá až 4,3 metru, odhaduje se ale, že dosáhne i na 8 metrů. Jeho největší zvláštností je ovšem jeho pozoruhodná dlouhověkost.
Nejstarší popsaný exemplář žraloka malohlavého mohl mít 390 let. Pohlavní zralosti navíc žralok dosahuje až ve 150 letech. Předpokládá se, že požehnaný věk žraloka malohlavého způsobuje pomalý metabolismus, což jde také ruku v ruce s jejich tempem pohybu. „S nadsázkou se dá říct, že proti lidem nepotřebují tito žraloci žádné nemocnice ani pečovatelskou službu, kde by se o jedince v pokročilém věku starali, aby žili déle. Oni jsou stále aktivní, i když mají stovky let,“ říká Václav Brázda z Biofyzikálního ústavu AV ČR v Brně.
Žralok malohlavý neboli žralok grónský Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Žralok malohlavý Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Žralok malohlavý vydrží extrémně nízké teploty Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Nejvíce žraloka malohlavého trápí paraziti, hodující na jeho očích Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Žralok malohlavý je řazen mezi téměř ohrožené druhy Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Jako potrava slouží žralokovi malohlavému hlavně mršiny a ryby Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Žralok malohlavý s parazitem zakousnutým do oka Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Čtěte také: Moře zbarvené krví a mrazivé záběry. Žralok útočil na texaské pláži, zranil čtyři lidi
Dlouhý život ve tmě
Dlouhý život žraloka malohlavého je ale trochu osamělý a především temný, jak uvidíte v pořadu Žralok na Prima ZOOM. Ve tmavých hloubkách mu výborně slouží čich, s jehož pomocí se orientuje. Bohužel nemá příliš na výběr. Jeho oči totiž napadá parazitický klanonožec, který mu vyžírá rohovku a postupně jej oslepuje. Nicméně fosforeskující tělo tohoto tvora jménem Ommatokoita elongata může přilákat případnou kořist.
Sám žralok malohlavý je kořistí jediného predátora, a tím je člověk. Na počátku 20. století bylo jen u pobřeží Grónska chyceno 32 000 jedinců ročně kvůli jeho játrům bohatým na oleje. Žralok se ale nedá lacino ani po smrti, jeho maso je totiž toxické a způsobuje stavy podobné opilosti, pokud není dostatečně tepelně upravené. Severské národy ale vyzrály i na tuto poslední obranu. Naučili se totiž maso několikrát převařit, fermentovat a sušit, až je z něho lahůdka jménem hákarl.
Zdroje: Encyclopedia Britannica/Florida Museum