10. září 2018 06:00

Znáte virus Usutu? Už nějaký čas kosí naše kosy

Nacházíte na ulicích mrtvé kosy? Evropou se žene virus Usutu, který je má na svědomí

Nacházíte na ulicích mrtvé kosy? Evropou se žene virus Usutu, který je má na svědomí

Virus z jižní Afriky

Virus Usutu byl poprvé identifikován v roce 1959 a vědce znepokojuje fakt, že patří do podobné skupiny jako virus západonilské horečky, který se dostává do lidského těla díky slinám infikovaného komára. I Usutu je přenášený vpíchnutím a sáním infikovaných komárů, nejčastěji rodu Culex.

Komár pisklavý

Ta malá otravná pisklavá mrcha, která obtěžuje bzukotem a tak moc jí chutná nejen lidská krev, se jmenuje Culex pipiens. České jména má opravdu trefné – komár pisklavý. Přiznejme, že krví se živí jen samice a právě ty mají na svědomí přenos virů. Podzimní generace oplodněných samic z poslední podzimní generace se zásobí tukovým tělískem a zimu přečkávají v klidovém stavu zimního spánku na vlhkých, leč nepromrzajících místech, jako jsou sklepení nebo jeskyně. Když se v květnu ze svého zimního snění proberou, nakladou pod hladinu vody vajíčka, z nichž se následně vyvinou larvy. Jeden ze dvou poddruhů se specializoval převážně na krev savců včetně člověka, což mu vyneslo jméno Culex pipiens molestus – tzv. komár obtížný.

Mrtvoly ptáků

První mrtvý pták, u kterého byl prokázán virus Usutu, byl kos nalezený v Brně v roce 2011 a protilátky proti viru byly zjištěny také u lysky černé. Zajímavé je, že kromě kosů jsou na virus citliví také puštíci bradatí. Virus byl ale zjištěn i u mnoha dalších druhů pěvců i nepěvců včetně sýkor, vrabců, vlaštovek, labutí, motáků nebo například strakapoudů. V letošním roce mohlo k šíření viru přispět dlouhotrvající teplé počasí, které komárům vyhovuje,“ píše se na stránkách České společnosti ornitologické. U nálezů mrtvých ptáků leckomu naskočí představa ptačí chřipky, nemoci taktéž virového původu. Je pravděpodobné, že virus se bude dál šířit díky klimatickým změnám, nicméně vyhynutí kosů nehrozí. Ovšem jde o další ukázku, jaký vliv mají změny klimatu směrem k vyšším teplotám. O skleníkovém efektu vědci mluví a varují před ním už desítky let.

Text: Topi Pigula

Topi Pigula

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom