ZOOMujeme kolem světa: Znáte plod palmy, který je jedlý a jmenuje se nypa?

Palma jménem nypa

Autor těchto řádků vždy v prosinci vzpomíná, kterak na vánoce hlava rodiny vývrtkou vyvrtala do kokosového ořechu dvě díry. Jedním do sklenice odtékal tekutý endosperm (skutečně se „kokosové mléko", které s mlékem nemá nic společného, takto správně jmenuje) a my děti jsme následně lžičkou vylamovali kousky kokosu. Šlo o velkou vzácnost. Kokos byl jen jeden, jen jednou ročně a probíhala osmdesátá léta minulého století. Přesto jsme kokosový ořech znali nejen z vánočního menu. V televizi běžel tygr z Mompracemu, udatný Sandokan, jehož příběhy se odehrávaly (mimo jiné) v malajské džungli a kokosové ořechy tam nebyly nikterak vzácné. Tolik na úvod k tomu, že ořechy zřejmě té nejznámější palmy pronikly i za oponu socialistického ráje. O oříšcích palmy arekové, jež jsou hlavní součástí drogy zvané betel jsme netušili vůbec nic. Doba pokročila, globální trh spolu se zahraničními supermarkety vtrhl i do našich končin, ale o palmě jménem Nypa fructicans, která ani nemá české jméno se u nás pořád moc neví. Návštěvníci asijských či australských mokřadů ji možná zahlédli. Tato bezkmenná, středně mohutná palma se zpeřenými listy vytváří husté porosty a v místech výskytu se nedá přehlédnout. Zejména ne, pokud sledujete břeh z loďky.

Delta Mekongu, jižní Vietnam

Zatímco se člun prodíral rameny delty a tu a tam přibrzdil, aby mohly ženy s mačetami obratně odseknout plody, lodivod se snažil vysvětlit o jakou rostlinu jde. „Je to vodní kokos, moc dobrý k jídlu a rostlina moc užitečná,“ snažil se seč mohl se svou školní angličtinou, která ale byla dost srozumitelná na to, aby řekl, co potřeboval. Snad jen s tou výjimkou, že se sice jedná o palmu, ale nikoliv o kokos. V Česku v podstatě neznámá rostlina má v Asii značný hospodářský význam, ať už jako zdroj materiálu k výrobě střešní krytiny či k výrobě palmového vína. Jeho příprava je jednoduchá, nechá se zkvasit sladká šťáva vytékající z naříznutého květenství. Etanol získaný z rostliny lze dokonce použít coby biopalivo a mladé plody obsahují jedlý sladký gelovitý endosperm. Na trhu si pak můžete koupit nypové sladkosti, ale sníst se dá i syrový hned na místě. Kniha Josefa Kulhavého Palmy: množení – pěstování – ošetřování ji opomíjí, protože subtropické mangrovy si v Evropě vytvoří málokdo. Zato ji pochvalně zmiňuje skvělá kniha Užitkové rostliny tropů a subtropů, kde o ní autoři píší jako o „všestranné rostlině“ charakteristické pro zaplavované půdy.

Obchodní řetězce sbírající denně data o nákupních zvycích svých zákazníků zřejmě usoudili, že plody nypy nejsou něco, co by se vyplatilo dovážet. Nic na tom nezměnil fakt, že z domorodého léčiva se dostala na stůl vědcům, kteří začali zkoumat její antioxidační účinky či sledovat obsahové látky jako možný lék na léčbu cukrovky. Právě na tuto nemoc se používá v rámci lidové medicíny v Malajsii. A není vyloučeno, že nám jednou přinese velké překvapení. Otázkou je, zdali to bude na poli gastronomie nebo v oblasti medicíny. Text: Topi Pigula