Kdy lze zastřelit vlka? V Česku začal platit nový Pohotovostní plán
Zabít vlka teď bude jednodušší. Hned dvě česká ministerstva dala myslivcům do ruky návod, jak postupovat.
Vlka obecného v Česku chrání zákon o myslivosti, a aby ho mohli myslivci zastřelit, museli složitě žádat o udělení výjimky. To se teď mění. Od 19. května 2023 začal platit takzvaný Pohotovostní plán umožňující řešit případy vlků, kteří se chovají podezřele. Podepsána jsou pod ním hned dvě česká ministerstva a hlavní roli hraje Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK).
Mohlo by vás také zajímat: Na Hradecku zvažují odstřel vlků. Devastují stáda a jsou stále drzejší, stěžují si místní
Za jednodušší odstřel
Resorty životního prostředí a zemědělství tak reagovaly na množící se případy nebezpečného chování vlků, mezi něž podle Jindřišky Jelínkové z AOPK patří hlavně opakované napadání stád. Jak uvedla Jelínková v rozhovoru pro Český rozhlas, na agenturu se také stále častěji obrací lidé s tím, že viděli vlka za bílého dne. Může se přitom jednat o problémového jedince, který ztrácí své přirozené vzorce chování.
Pohotovostní plán má podle Jelínkové ubezpečit veřejnost, že úřady vědí, co dělat s vlky, kteří by představovali pro člověka riziko. Odstřel potenciálně nebezpečných vlků mají nově posuzovat pohotovostní štáby v jednotlivých krajích s tím, že každému rozhodnutí bude předcházet pečlivý monitoring chování daného vlka. V ideálním případě by se měl vlk odchytit a vypustit do přírody s telemetrickým obojkem.
Blízké setkání s vlkem
Pohotovostní plán počítá i s odstřelem vlka v krajních případech, kdy bude nezbytné reagovat na opakovaná hlášení nestandardního chování vlka, zjištěné problematické chování jednotlivých jedinců a kritické situace. Odstřel pak proběhne v režimu tzv. krajní nouze podle zákona o přestupcích a trestního zákoníku.
Materiál, který si můžete prostudovat na speciální stránce věnované návratu vlků do ČR, také definuje, na jakou vzdálenost k vám musí vlk přijít, aby se jednalo o blízké setkání vlka s člověkem. Mezní hranice byla stanovena na 30 metrů, přičemž vlk zároveň musí člověka identifikovat, to znamená, že jako pozorovatel nesedíte v autě nebo na posedu anebo nejedete na kole nebo na koni. Autoři dokumentu ale zároveň upozorňují, že se vlci většinou dávají na ústup při výrazně větší vzdálenosti.
Přečtěte si také: Vlci jsou chytří a využijí lidského strachu. Podívejte se, jak loví
Potkat vlka je vzácnost
Vlk obecný (Canis lupus) je u nás chráněný jako kriticky ohrožený druh, přičemž za posledních deset let se vrátil do většiny pohraničních regionů Česka. Na odhadem 25 vlčích teritoriích tak u nás trvale žije do 100 vlků, první se objevili v roce 2012 na Šluknovsku. Vlci sem míří hlavně z takzvané karpatské populace, tedy z Polska a Slovenska, kde se o teritorium dělí už tisíce vlků.
V rozporu se scénáři mnoha dobrodružných filmů ochránci přírody i zoologové, kteří s vlky dlouhodobě pracují, jednohlasně upozorňují, že útoky vlků na člověka jsou mimořádně vzácné. Typická smečka o sedmi jedincích si totiž nárokuje teritorium kolem 250 km², takže abyste se dostali vlkům do rány, musíte vyvinout značnou aktivitu.
Člověk navíc rozhodně není obvyklou kořistí vlka – tu podle zoologa Pavla Hulvy tvoří ve střední Evropě z 98 % divoce žijící sudokopytníci, typicky prase divoké, a ze zbývajících dvou procent domácí zvířata. Své o tom vědí i čeští farmáři – vlci už několik let útočí na ovce a skot na Náchodsku, jen v roce 2022 zde bylo hlášeno 185 usmrcených zvířat.
Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny, navratvlku.cz