Zachrání Češi pralesního mistra Yodu?

mistr Yoda - byl stvořen podle nártouna? Zdroj: http://pixabay.com/

Je jediným striktně masožravým primátem světa. Nápadné jsou hlavně jeho obrovské oči sloužící k dokonalému vidění v noční tmě, citlivé uši a veliká hlava, která se může otáčet o 180° na každou stranu. A aktuálně mu hrozí vyhynutí.

Rodové jméno mu daly prodloužené nárty (spíše zánártí) napomáhající skoku, přísavkovité dlouhé prsty zase k dokonalému přilnutí k substrátu.

Glum, nebo Yoda?

Nikde jinde než na Filipínách, druhém největším souostroví světa ho nenajdeme. Ale přesto se čas od času zmínka o něm dostane i do všedních dnů našich životů. Někdy na nás vykoukne jako roztomilá příšerka na internetovém videu valící bulvy na pomyslnou výplatní pásku, jindy na výšku jackpotu v loterii. Někdy slouží jako inspirace filmovým tvůrcům a my se tak můžeme dívat na Gluma nebo mistra Yodu. To všechno jen pro naše pobavení.

Pokud se ale vydáme až na samotné Filipíny, což v dnešní době relativně levných letenek a zálibě v cestování do tropů není zas až takový problém, zjistíme, že „zábavní průmysl“ šel tady na místě ještě mnohem dále. Nártouni jsou zde doslova celebritami, které by měl spatřit každý, kdo na toto tropické souostroví zavítá. Plakáty s nártounem, billboardy s nártounem, pohlednice, hrnečky, odznaky, trička, čepice, vše, co si jen dokážete představit… s nártounem. Ale to by nestačilo, my chceme přece vidět nártouna živého, že?

Turista? Nártounova zhouba

Ale jak to udělat, nártoun je tvor noční, drobný a skrytě žijící, navíc v hustém podrostu tropického lesa. Spatřit tvora velikosti lidské dlaně, jak se ve dne ukrývá v houští a v noci se neslyšně a hlavně nesmírně rychle pohybuje džunglí, není vůbec jednoduché, pro netrénované oko či ucho by se dalo říct až nemožné. Ale když nemůže Mohamed k hoře, musí hora k Mohamedovi. Místní podnikavci přišli na to, jak tento hlad turistů po spatření tohoto unikátního primáta, utišit.

Nártouna ulovit v lese a zavřít do klece. Turistu ho pak má šanci obdivovat, bohužel ve dne, kdy by měl nártoun přirozeně spát. Nártouni jsou specializovaní hmyzožravci, což ale nevadí „chovatelům“, kteří je krmí ovocem. Nártouni špatně snášejí zajetí a v příšerných podmínkách umírají někdy i během několika dnů.

Tento byznys stál život mnoha tisíců zvířat. Po vzoru několika stanic na ostrově Bohol, kde tento primát přirozeně žije a turistický byznys s ním nejvíce kvete, tak vznikaly další a další stanice jako houby po dešti. Nártoun filipínský sice patří už od roku 1997 mezi zvláště chráněné druhy Filipín, ale je nutno vzít v úvahu, že Filipíny patří mezi nejvíce zkorumpované země světa.

Na smutném seznamu

Nártouni žijí v lesích nejrůznějšího charakteru, primárních i sekundárních křovinách, dokážou přežít i na zpustlých zarostlých farmách v blízkosti lidských obydlí. Z rýžových polí a pečlivě obhospodařovaných banánových a kokosových plantáží však mizí.

Koncem roku 2015 byl nártoun filipínský zařazen na seznam 25 nejohroženějších primátů světa. Tento seznam každé dva roky sestavují odborníci z Primate Specialist Group of IUCN’s Species Survival Commission (SSC), Bristol Zoological Society, the International Primatological Society (IPS) a Conservation International (CI).

Nově tento seznam zahrnuje právě nártouna filipínského (Tarsius syrichta) a makiho druhu Cheirogaleus lavasoensis, oba druhy jsou ohrožené ztrátou přirozeného prostředí. Smyslem seznamu 25 nejohroženějších druhů je upozornit na primáty, kterým hrozí vyhubení, a přitáhnout k nim pozornost veřejnosti i vládních organizací. Ukazuje také, kam ochranáři musí zaměřit svou pozornost v příštích letech.

Češi ve hře

Čeští odborníci se do ochrany výzkumu a ochrany nártounů filipínských zapojili už v roce 2009, kdy započalo první sledování pomocí miniaturních vysílaček v rámci projektu Tarsius. Od té doby mají členové týmu, který se mezitím rozrostl na mezinárodní, za sebou několik měsíců výzkumu v terénu, bezpočet přednášek a vzdělávacích programů jak u nás, tak zejména pro školáky, učitele a turisty na Filipínách. Významným úspěchem a milníkem v ochraně nártounů je to, že se týmu za významné podpory velvyslanectví České republiky na Filipínách podařilo proniknout i do nártouního turistického byznysu a překazit jej nebo alespoň velmi výrazně snížit. V roce 2011 byly všechny nevyhovující stanice zrušeny a nártouni převezeni do nově vybudované voliéry.

Projekt Tarsius

Projekt Tarsius působí převážně na ostrově Bohol, kde momentálně spoluspravuje komplexní ochranářské centrum pro nártouny filipínské, ale své působení rozšířil také na ostrov Dinagat. Zde žije odlišný, nedávno popsaný (pod)druh nártouna. Na ostrově Dinagat neexistuje žádné na celostátní úrovni chráněné území, přestože se jedná o velmi důležitou a cennou lokalitu. To by se mělo v brzké době změnit a autorka tohoto příspěvku, která je zároveň právě vedoucí projektu Tarsius, byla přizvána do projektu, který si klade za cíl zmapovat a vyhlásit čtyři chráněné oblasti na ostrově. Spolu s kolegy vyrazí do terénu už v listopadu. Nártoun filipínský má nárok a doufejme i šanci na přežití!

Text: Milada Řeháková