VIDEO: Simulace ve větrném tunelu ukázala, že husy jsou schopné přeletět Everest
Když horolezec viděl letět husy kolem Everestu, nikdo mu nevěřil.
Husa indická
Vědci v minulosti předpokládali, že ptáci nedokážou letět výše než 6–7 km nad hladinou moře. Důvodem jejich domněnek byl mimo jiné řídký vzduch ve vysokých výškách na straně jedné a velké spotřeba kyslíku během letu na straně druhé. Když v roce 1953 hlásil horolezec snažící se zdolat vrchol světa, že vidí letět husy indické, působilo to velmi nedůvěryhodně. Nicméně simulace letu v různých nadmořských výškách (simulace probíhaly ve větrném tunelu) ukázaly, že husy mají na víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Jednak mají poměrně dobrý aerodynamický tvar těla, což u ptáka podnikající migrační lety nepřekvapí, a k tomu dobrou kapacitu plic.
Tento nezaměnitelný vrubozobý pták s rozpětím křídel kolem 150 cm má světle šedé tělo s černými konci křídel, tmavou skvrnou na bocích, černým pruhem na vrchní straně hrdla, bílou hlavou s dvěma příčnými černými proužky v týle a jasně oranžovým zobákem a končetinami. Dnes už se ví, že jde o nejvýše létajícího ptáka na světě. Při každoročních cestách mezi letním a zimními destinacemi překonává Himálaj a při jeho přeletu dosahuje výšek až 7000 m n. m..
Husy na Everestu
Aby bylo možné vydat husy všanc větrnému tunelu, bylo potřeba si je k tomu „odchovat“, což je ostatně krásně vidět ve videu na konci článku. Dříve, než se husy vydaly naostro do simulovaných, leč tvrdých podmínek, létaly za bicyklem na kterém jezdily výzkumnice. Ptáci nakonec létali ve větrném tunelu, v němž byly simulované podmínky různých nadmořských výšek.
„Experimenty s aerodynamickým tunelem ukázaly, že když byla koncentrace kyslíku na nejnižší úrovni – jako 7 % na vrcholu Mount Everest versus 21 % na hladině moře –, srdeční frekvence a frekvence rytmů křídla zůstala stejná, i když jejich metabolická rychlost se zmenšila. Některým ptákům se podařilo ochladit si krev – změřená teplota krve poklesla –, což by mohlo spotřebovat více kyslíku. Toto chlazení pravděpodobně pomáhá kompenzovat velmi řídký vzduch,“říká tým.
Přestože byli ptáci dobře vyškolení, byli ochotni zůstat ve vzduchu jen pár minut nebo méně, zejména když měli na sobě batohy a létali ve „vysokých“ výškách. Ale i těch pár minut ukázalo, že tyto husy opravdu mohly létat vedle horolezců na vrcholu Mount Everestu,“ píše Elizabeth Pennisi v odborném serveru Sciencemag.org
Text: Topi Pigula