Vémolova tygřice má odstraněné drápy, do táborské ZOO bohužel nemůže

Nejčastější způsob odebrání drápů se nazývá onychektomie, při které je dráp odstraněn i s kostí posledního článku prstu buď skalpelem, nebo laserem. Tento zákrok bývá prováděn v kontaktních chovech pro snížení nebezpečnosti zvířete. Podle MŽP odstraněním drápů dojde k nevratnému zmrzačení a zvíře kvůli tomu nemůže projevovat přirozené chování. „Není například schopné šplhat po stromech, bránit se útoku jiného zvířete nebo si značkovat své území škrábáním. Dochází rovněž k narušení rovnováhy zvířete a k vyšší náchylnosti ke zdravotním problémům, jako jsou například bolesti zad,“ vysvětluje na svých stránkách MŽP.

Přečtěte si také: Keňa měla tři vzácné bílé žirafy, dvě z nich teď zabili pytláci

Stejný postoj zastává i ředitel ZOO Olomouc Radomír Habáň. „Když se na velké kočkovité šelmě spáchá obdobný čin, nevratně se stigmatizuje, přijde o část své přirozenosti,“ uvedl Habáň. Pokud se podle Habáně k odstranění drápů přistupuje z důvodu zmírnění dopadu při kontaktu majitele se šelmou, který si z divokého zvířete dělá „plyšovou hračku“, upřednostní se tak zájem lidský před zájmem zvířecím. „Současně se majitel dopouští porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání," dodal v tiskové zprávě ředitel Habáň.

Takto na svém instagramovém účtu okomentoval Karlos Vémola situaci kolem tygřice:

View this post on Instagram

A post shared by Karlos "Terminator" Vemola (@karlos_terminator_vemola)

Ramba se připojí k Charlotě

Zápasník Vémola ve svém Vémolandu chová více druhů exotických zvířat včetně žraloka, krokodýlů nebo čtveřice kočkovitých šelem, mezi něž patřila i Antonie Ramba. K samici bílého tygra ale neměl doklady o jejím původu, čímž porušil zákon. Česká inspekce životního prostředí proto rozhodla o zabavení tygřice a jejím převozu do záchranného centra Tierart v Německu, které se specializuje na velké kočkovité šelmy odebrané z nelegálních chovů nebo nevyhovujících podmínek. Ramba se zde setká mimo jiné s další bílou tygřicí Charlotou, která sem byla převezena v létě 2023.

Jak si vede tygřice Charlotta v záchranném centru Tierart v Německu můžete vidět tady:

Bílí tygři jsou vyšlechtěnou formou tygra indického (Panthera tigris tigris) a nejde tedy o samostatný druh. Bílé zbarvení srsti je znakem částečného albinismu, který vzniká nedostatek barviva. Od pravých albínů se bílí tygři liší modrým zbarvením očí. V přírodě se vyskytují jen vzácně, jako bílé se narodí jedno z přibližně 10 000 mláďat.

Chladnomilné šelmy zamíří do ZOO Tábor

Záchranné centrum Tierart v Německu poblíž hranic s Francií vlastní celosvětově působící organizace na ochranu zvířat Four Paws (Čtyři tlapky). Směřují sem zvířata zabavená v souladu s Úmluvou o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES). Hlavním smyslem dohody je potírat nekontrolovaný obchod s ohroženými druhy zvířat a rostlin.

Mohlo by vás také zajímat: Tygři v klecích na opice: Soukromý chov šelem je třeba regulovat, říká odbornice

V Česku právě v těchto měsících vzniká záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v ZOO Tábor. „Stavíme dva velkorysé výběhy podle nejaktuálnějších trendů s nerezovou sítí. Součástí bude jezírko pro plavání, velký přístřešek, vyhlídková palanda, terénní úpravy s valem sloužícím jako další vyhlídka a oddělená krmiště. Dočasný azyl tak u nás mohou najít tygr ussurijský, puma americká, levhart sněžný a všechny druhy rysů a vlků. V každém výběhu mohou být až čtyři zvířata, celková kapacita tak bude osm zvířat. Záležet ale bude na jejich velikosti a tom, zda jsou zvyklá žít společně,“ uvedl pro Prima ZOOM ředitel táborské ZOO Evžen Korec.

Samice tygra indického Atonie Ramba odebraná začátkem prosince ministerstvem životního prostředí zápasníku Karlosu Vémolovi by zde ale útočiště nenašla ani v případě, že by byly výběhy již dokončené. „Tygr indický není chladnomilnou šelmou, pochází z tropických oblastí a potřebuje tak vyhřívanou ubikaci,“ vysvětlil Korec.

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí ČR, ČTK