Plasty pomalu a bolestivě zabíjejí velbloudy. Zvířata jich mohou mít v žaludku až 60 kilogramů
Studie upozornila na velmi nebezpečné dění kolem velbloudů.
Bezoár je kus hmoty z nestráveného materiálu, který vzniká zejména u přežvýkavců, ale občas i u jiných savců. Majitelé koček znají od svých miláčků vyzvrácené chumáče chlupů, zejména u plemen s dlouhou srstí. Několikacentimetrový chuchvalec chlupů se ještě „vyblinkat“ dá, ale desítky kilogramů těžký polybezoár (plastový bezoár) velbloud nevyvrhne. A to ho stojí dlouhou, bolestivou a pomalou smrt.
Proč umírají?
„Z 30 000 velbloudů analyzovaných od roku 2008 v terénu nebo v laboratoři zaměstnanci dubajské Ústřední veterinární výzkumné laboratoře zemřelo asi 300 na polybezoáry – hrudky nestravitelného materiálu vyrobeného z plastu,“ píše web The National News. Článek je doplněn fotkou 53 kg těžkého chumlu plastů, jenž byl vytažen z velbloudího žaludku.
Desítky kilogramů těžký chumel plastů z velbloudího žaludku
Studie, která na problém smrti stovek velbloudů upozornila, vyšla v lednu roku 2021 v odborném magazínu Journal of Arid Environments. Autoři textu s názvem The Plight of Camels Eating Plastic Waste mimo jiné píší: „Velbloudi žijící ve Spojených arabských emirátech zažívají regionální 1% úmrtnost na požití plastového znečištění.“ Ve Spojených arabských emirátech je velbloud, zejména pokud je z dobrého chovu, považován za ceněné zvíře. Za nejdražšího jedince je mimochodem považována velbloudice korunního prince šejka Hamdan bin Mohammed bin Rashed al-Maktouma, jejíž cena je 2,72 milionů dolarů. V zemi se pořádají nejen závody velbloudů, ale i ekvivalent MISS, tedy soutěže krásy velbloudů a velbloudic, mají tato zvířata svůj kulturní význam i finanční hodnotu..
Podvýživa a dehydratace
Polybezoáry, jež byly posmrtně odebrány velbloudům na veterinární klinice, vážily od 6,2 do 63,6 kg. Horní hranice je váha běžné, zdravě vzrostlé ženy. Něco takového zvíře velmi těžce handicapuje.
Polybezoáry jsou až 60 kg těžké chuchvalce plastů v žaludcích přežvýkavců
Plastová koule zablokuje průchodnost trávicího traktu, což vede jednak k sepsi z přílišného nahromadění střevních bakterií, ale bizarně i k podvýživě a dehydrataci zvířete. Potrava, která se neposouvá dál do střev, není dále trávena. Kumuluje se v části trávicího traktu, který ale není určen k zadržování potravy. Představte si, že by vám někdo hned za žaludkem ucpal střeva plastovým špuntem. Když se něco takového stane v poušti, kde je nouze o potravu, brzy z velblouda zbyde jen vybělená kostra s těžkou plastovou hroudou v místě, kde kdysi býval žaludek.
Jak celý problém vzniká? Na vině je samozřejmě nakládání s odpadky a také větry roznášející plastový odpad (zejména sáčky a obalové materiály) do pouští a polopouští na okrajích měst, kde velbloudi hledají potravu. Někteří se bohužel pustí do obsahu odpadkových košů či pojídají plasty na smetištích podobně jako krávy v Indii. V oblasti Blízkého východu se jedná zejména o velblouda jednohrbého (Camelus dromedarius), který je používán nejen jako užitkové zvíře k tahání bryček a chován na mléko i maso, ale slouží i jako výraz společenského postavení.