Včely se umí klonovat a uvařit sršně zaživa. Podívejte se, jak zaútočí na stádo slonů
Život v divočině S1 (2) – Včely vs. sloni
Včely jsou důležitou složkou našeho ekosystému. Jejich med je součástí mnoha potravinářských výrobků a na jejich práci je závislá spousta rostlin. Snad proto je najdeme na každém kontinentu kromě Antarktidy. I když se včely zabývají opylováním rostlin a živí se nektarem, mohou být nebezpečné i pro velká a odolná zvířata.
Na světě existuje zhruba 20 000 druhů včel, pro všechny je ale společná jasná dělba práce a obranné mechanismy, jimiž brání své hnízdo. Pouze samičky jsou vybaveny žihadlem, které ústí z jejich vejcovodů. K agresivitě se uchylují jen v případě ohrožení, pokud je ale v hnízdě dostatek medu a larev, přimějí je ochranitelské instinkty k útoku při sebemenším vyrušení.
Včela medonosná Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Včela medonosná Zdroj: iStock
Včely Zdroj: iStock
včely Zdroj: iStock
Afrikanizované včely přezdívané též zabijácké Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Brazílie hubí včely 1 Zdroj: istock.com
Včely jsou asi nejužitečnější stvoření na zemi Zdroj: iStock
Včely slunečnice vyhledávají pro velké množství pylu Zdroj: iStock
Včely jsou zdrojem života. Zdroj: iStock
Včely spolu neuvěřitelně spolupracují Zdroj: iStock
Samozřejmě, včely vyrábí med, ale hlavně bychom bez nich neměli moc ovoce a květin Zdroj: Getty Images
Včely nám o lidském mozku mohou prozradit opravdu hodně Zdroj: iStock
Včely spolu válčí podobně jako mravenci Zdroj: iStock
Čtěte také: Nehodu autobusu v Nikaragui nepřežilo šest lidí. Zraněné cestující napadly rozzuřené včely
Nejlepší obrana
Že před včelí obranou nejsou v bezpečí ani velká zvířata, uvidíte v pořadu Život v divočině na Prima ZOOM, kde se do křížku se včelami dostane stádo slonů. Ti se živí listím, a aby se k němu dostali, porážejí stromy. Pokud si vyberou strom, na kterém hnízdí včely, ty si to nenechají líbit. Jakmile včelí žihadlo pronikne do zranitelného místa, zanechá na těle chemickou značku, která přiláká další včely.
Vždycky jim ale nepomohou jen žihadla. Při útoku sršní, jejichž krunýř včelí žihadlo neprorazí, jsou včely schopné útočníka ve velkém množství obalit a začít vibrovat. Tím stále zvyšují teplotu a sršeň následně doslova uvaří. V takových půtkách včely obvykle ztrácejí na svých počtech, přesto jsou ale vybavené i pro tyto případy. Včely se totiž umějí klonovat. V případě potřeby samička naklade vajíčko i bez páření se samcem, a jelikož chybí samčí DNA, vylíhne se z vajíčka zcela identická kopie své matky.
Touto včelí dovedností se zabýval profesor Benjamin Oldroyd z University of Sydney. „Jedna řada klonů byla stále znovu klonována od roku 1990, přičemž stejný jedinec měl až stovky milionů kopií,“ shrnuje Oldroyd svůj výzkum a dodává, že klonování včel nese určité riziko. Pokud totiž „původní“ včela trpí genetickým onemocněním nebo vadou, přenáší defekt i na další potomstvo. Přesto můžeme tvrdit, že se včelí společenství blíží téměř k dokonalosti.
Zdroje: New Scientist/National Wildlife Federation