Jak přežít útok medvěda aneb Spolehlivé instrukce, jak se vyhnout jisté smrti

V první řadě je dobré držet se vyznačených cest, vzdálených od míst, kde se medvědi vyskytují. Člověk pro medvěda není nijak žádanou kořistí – zvíře se lidem spíše snaží vyhnout. Samozřejmě může nastat jakákoli situace, která nás z vyznačené cesty svede, nebo naopak na ni přivede medvěda, a nějakým způsobem se ocitneme zvířeti tváří v tvář.

Mláďata před bojem

Velké nebezpečí hrozí, pokud narazíme na medvědici s mláďaty. Mateřský instinkt je stejně nebezpečný jako lovecký, hodně ale pomůže, pokud se od medvědice dostatečně vzdálíme. V jejím zájmu je uchovat mláďata v bezpečí a je to pro ni důležitější než nás pronásledovat.

Čtěte také: Další útok medvěda. Téměř 200kilová šelma u Nedožer pokousala muže, skončil v nemocnici

Rozhodně není dobrý nápad před medvědem utíkat, zkrátka to nemá smysl. Třebaže na to nevypadají, jsou medvědi vysoce výkonnými běžci. Například medvěd baribal dokáže vyvinout rychlost až 40 km/h, naštěstí neútočí na lidi nijak často. Mezi roky 2000 a 2017 zaútočil baribal na člověka v Severní Americe 48x.

Nepropadejte panice

Medvěd grizzly může dosáhnout rychlosti až 56 km v hodině a pro kořist dokáže také vyšplhat na strom, což je na skoro 800 kilogramů vážící zvíře úctyhodný výkon. Podle vědců mohlo být šplhání tím, co jej v dávných dobách zachránilo před smilodony, oproti tomu my si útěkem na strom od medvěda nepomůžeme. Medvědi jsou navíc predátoři, takže všechno, co před nimi prchá, automaticky vnímají jako kořist.

Obecně se v případech, kdy na střetnutí dojde, doporučuje mluvit na medvěda klidným hlasem a dát mu tak najevo, že nejste jím obvykle lovené zvíře, ale člověk, tvor, kterému se medvěd sám snaží spíš vyhnout. Zároveň je dobré stát na vyvýšeném místě a pomalu mávat pažemi, což umožňuje vypadat větší. Pokud se medvěd v té chvíli postaví na zadní, není nutné propadat panice. Pravděpodobně je jen zvědavý a na zadní se staví, aby pomocí čichu a sluchu zjistil, co má před sebou.

Klidný ústup

Nicméně je na místě stále klidně mluvit a pomalu odcházet pryč, spíš ustupovat stranou, než couvat. Ústup stranou se obvykle považuje za bezpečný, přímé ustupování může medvěda vyprovokovat k útoku. Takový postup doporučuje americká Správa národních parků zejména u medvěda baribala, situace se však samozřejmě může lišit v závislosti na tom, jakého medvěda potkáme.

Například v případě setkání s grizzlym se radí hrát mrtvého. Nechat si na zádech batoh, jenž bude následně chránit záda, lehnout si na břicho s rukama za hlavou, abychom měli chráněný krk, a roztáhnout nohy tak, aby nás medvěd nemohl převalit. Přitom je dobré zůstat v klidu, i když bude medvědova snaha prozkoumat ležící objekt dost bolestivá a neobejde se bez krve. Když se v takové situaci budeme bránit, jen to zvíře vyprovokuje. Když ale útok trvá nebo se medvěd po chvíli vrátí, nezbývá než se opravdu začít bránit, jak to jde, a přitom se ho snažit udeřit do obličeje.

Že byste se tak vyhrocené situaci chtěli rozhodně vyhnout? Inu, jak padlo na začátku, držte se vyznačených cest a postupujte lesem tak, abyste se s medvědem nikdy nesetkali.

Zdroj: Field and Stream