Tučňák Humboldtův zápolí s agresivními predátory. Mladé chrání pomocí výkalů

Tučňáka Humboldtova poznáte snadno. Jeho černobílé zbarvení doplňuje holá, narůžovělá kůže nad očima a kolem zobáku. Ta plní termoregulační funkci, neboť krev protékající peřím nechráněným prostorem zvíře ochlazuje.

Riskantní páření

Rosana Paredes a Carlos B. Zavalaga se zabývali strategiemi jeho hnízdění a popsali, že ptáci, kteří hnízdí na skalnatých útesech, mají vyšší úspěšnost vylíhnutých mláďat. Protože však tučňáci nemají penis, musí se spolehnout na to, že když o sebe budou třít kloaky, doputuje sperma až do vaječníků samice. Jenže aby se kloaky dostaly do správné polohy a blízkosti, musí samec balancovat na zádech samice, což vydrží maximálně minutu či dvě. Velmi často tedy svůj cíl nenaplní.

Pro ochranu vajíček slouží guano, nahromaděný ptačí trus. U něj hrozí uschnutí na peří tučňáka, čímž může narušit jeho termoregulační schopnosti. Proto je čas od času nutné očistit se v moři. Zde však může tučňák narazit na problém v podobě lachtanů, jak ostatně můžete vidět i v dokumentu Sedm světů, jedna planeta každou sobotu večer na Prima ZOOM. Lachtani totiž vůbec nejsou nadšení z toho, že jim špinaví tučňáci narušují osobní prostor. Výsledkem je agrese, kousání a ohrožení na životě drobného ptáka.

Tučňáci Humboldtovi snášejí maximálně tři vejce, většinou jsou ale mláďata jedináčci. Vejce mají velikost zhruba 73 x 56 mm a váží 103–120 gramů. Tento druh se dokáže přizpůsobit i podmínkám chovu v evropských zoologických zahradách, takže ho můžete vidět i u nás.

Zdroj: Biological Conservation