Souboje pižmoňů jsou hlučným střetem dvou kolosů. Člověk je masivně vybíjel

Samci pižmoně severního aljašského mají na hlavě čelenku z dotýkajících se základů rohů, která tlumí mohutné nárazy. Samice mají rohy také, ale bez zesílených výstupků, což je jeden z identifikačních pohlavních znaků. Právě s jejich pomocí probíhají mezi samci boje o teritorium a samice. Trvají přitom tak dlouho, dokud jeden ze samců útěkem nedá najevo, že se vzdává. Jak můžete vidět v dokumentu Sedm světů, jedna planeta, který běží každou sobotu večer na Prima ZOOM, střetu předchází hrabání, které má protivníka odradit.

Pokud však na boj skutečně dojde, základem souboje se stávají hlasité srážky hlavou, kdy se proti sobě samci rozbíhají i na vzdálenost několika desítek metrů. Následuje přetlačovaná, během níž se zvířata postupně vyčerpávají a neváhají na sebe útočit i z boku. Ten, kdo se první unaví a uzná porážku, utíká. Vítěz bere vše. Teritorium i veškeré samice.

Pižmoň svádí o teritorium tuhé boje Zdroj: iStock

Pižmoň svádí o teritorium tuhé boje Zdroj: iStock

Proč zrovna pižmoň?

Důvodem českého názvu je pronikavý zápach pižma, který kolem sebe šíří samci v říji. Páchnoucí sekret prýští ze žláz umístěných na hlavě a zvíře si ho dál roztírá po těle, zejména na přední nohy. V současnosti není pižmoň ohrožen člověkem, byť dříve docházelo kvůli lovu k jeho masivnímu úhynu.

Zdroj: Miloš Anděra, Jaroslav Červený: Svět zvířat III.