Seznamte se: tvor, jehož spermie jsou větší než on sám

Lasturnatky jsou sotva několik milimetrů měřící korýši obývající Zemi už stovky milionů let. Jsou tady i dnes, ale svůj největší boom zažili zhruba před 500 miliony let. Podle velikosti by člověk řekl, že nejde o nic extrémně atraktivního.

Zatímco sladkovodní druhy obvykle dorůstají pouze 0,5–5 mm, milovnice mořských ekosystémů to dotáhnou až do 3 cm. Jenže co to jsou 3 centimetry, že? Lidé rádi poměřují velikost čehokoliv – od mostů a výškových budov až po tělesné proporce – a často ten největší získá obdiv, titulky v novinách a záři reflektorů. Při porovnání spermií a velikosti těla lasturnatky nebývale zazáří, neboť spermie některých jejich druhů mohou několikanásobně přesahovat svého „tatínka“.

„Odborníci dosud předpokládali, že produkce pětkrát až desetkrát delších spermií, než je živočich sám, je příliš náročná a tudíž neefektivní. Evoluční biologové proto usuzovali, že takoví živočichové jsou odsouzeni k vyhynutí, že se jedná o slepou vývojovou linii,“ vysvětluje v RNDr. Radka Symonová v magazínu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Změřit spermie současných lasturnatek je relativně jednoduché. Druh Eucypris virens, vyskytující se i u nás, nepřesáhne svou velikostí 2 mm. Ale jeho spermie jsou v poměru k jeho tělu hotoví obři a přerostou dospělce až o pětinu. Ovšem bylo tomu tak i v minulosti? Vědecké dohady jsou jedna věc a jasný nalezený důkaz druhá.

Podivné, zajímavé, jedinečné

Oním důkazem je nález z třetihor, konkrétně z miocénu, jenž byl učiněn u protinožců. Vápencová lokalita Riversleigh v australském Queenslandu není pro milovníky lasturnatek neznámá. Krom toho, že tady byly popsány nové druhy, tak zde vědci vyzvedli fosílie, do kterých se podívali pomocí synchrotronu. Takový pohled se používá k odhalení vnitřních struktur trojrozměrných předmětů a v tomto případě odhalili uvnitř pravěké lasturnatky obří spermie.

Zkoumané byly dva druhy, Heterocypris collaris a (jeden samec a tři samice) a Newnhamia mckenziana (jedna samice). Vědci si tak mohli udělat pomyslný zářez na pažbě objevů, neboť jde o nejstarší živočišnou pohlavní buňku (u rostlin jsou známy pohlavní buňky mnohem starší), kterou spatřilo lidské oko. A proč jsou v titulku zmíněni Češi? Na objevu mají totiž zásadní význam Radka Symonová a Libor Mořkovský, kteří jsou spoluautory odborné studie Subcellular preservation in giant ostracod sperm from an early Miocene cave deposit in Australia publikované v časopise Proceeding B (B jako biology). K objevu mimo jiné napomohly schránky lasturnatek chránící vnitřní orgány před poškozením.

Čeští biologové opět posunuli naši vědu a mezinárodní věhlas o kousek vpřed. Jedná se o malý krok pro člověka, malý krok pro lidstvo, ale vědecká chůze kupředu se skládá právě z takovýchto malých, nenápadných, leč postupných a nekončících krůčků.

Text Topi Pigula

Máte málo informací o zvířecí sexualitě? Tak tady jsou další!