Pravěcí tygro-lvi žili v horách. Vypadali jako sněžní leopardi

Vědci v Tibetu objevili dosud nejstarší fosilii kočkovité šelmy. Pravěká velká kočka žila před 5,95 až 4,1 miliony let a nález poskytuje nové poznatky o evoluci koček, informovali podle agentury DPA američtí vědci, kteří objev zveřejnili v časopise Proceedings of the Royal Society B.

Na zbytky lebky narazil v roce 2010 americký paleontolog Jack Tseng se svými kolegy v Tibetu. Zvíře pojmenovali Panthera blytheae. "Fosilie vyplňuje velkou mezeru v evolučních dějinách koček," napsal Tseng, který působí v Americkém přírodopisném muzeu v New Yorku.

O vývoji prvních velkých koček se toho ví poměrně málo. Dosud nejstarší známé fosilní pozůstatky koček byly 3,6 milionu let staré zuby, které v africké Tanzanii našla v 70. letech minulého století britská vědkyně Mary Leakeyová. Rodina velkých koček (Pantherinae) se oddělila od svých evolučně nejbližších příbuzných malých koček (Felinae) před 6,37 miliony let.

"Náš nález ukazuje na to, že evoluční původ velkých koček je starší, než se dosud předpokládalo," napsali vědci.

Zase ta Čína

Nové poznatky tibetský nález poskytuje i k rozštěpení rodiny velkých koček na rod Panthera, k němuž patří tygr, lev či jaguár, a rod Neofelis, jehož nejznámějším zástupcem je nejmenší z velkých koček levhart obláčkový.

Dosud vědci vycházeli z předpokladu, že toto rozdělení se neodehrálo dříve, než před 3,72 miliony let. To nyní Tseng a jeho tým vyvrátili.

Také místo nálezu je pro vědce zajímavé. Životní prostory mnoha dnešních druhů velkých koček se překrývají právě v Tibetu. "Místo nálezu naznačuje, že se velké kočky rozšířily ze střední Asie," vysvětlují vědci.

Do regionu se příští rok vydají další expedice, aby shromáždily další poznatky o evoluci koček.

ČTK