Hlouběji se nikdo nedostal. Jeskyňář zdolal podzemní Everest, překonat ho téměř nelze
Dno jeskyně Krubera-Voroňja se nachází v neskutečné hloubce a vydat se k němu vyžaduje hodně zkušeností i odvahy. Výkon Ukrajince Gennadije Samočina tak zřejmě jen tak někdo nepřekoná.
Nejvyšším místem na Zemi je Mount Everest. Nejhlubším místem na Zemi zase Mariánský příkop. Věci ale nejsou tak jednoduché, jak se na první pohled zdají. Hloubka Mariánského příkopu, pohybující se na hranici 11 kilometrů, totiž ještě negarantuje, že byste dosednutím na dno byli nejblíže ke středu Země. Kvůli tomu byste museli cestovat na Polární hlubokomořskou planinu v Severním ledovém oceánu. Ani v jednom případě by nešlo o nic snadného, existuje však možnost, jak se podívat opravdu hluboko a spolehnout se přitom z větší části jen na vlastní tělo.
Krubera Cave, deepest on Earth at over 7,200 ft. pic.twitter.com/psHt9IdJHu
— Weird Science (@weird_sci) April 29, 2016
Gruzínská jeskyně
Stačí se vydat do jeskyně Krubera-Voroňja, která se nachází v autonomní gruzínské republice Abcházii. Ta vybaveným odborníkům dovolí klesat do hloubky přesahující dva kilometry pod povrchem Země. Krubera-Voroňja byla poprvé prozkoumána až v šedesátých letech minulého století gruzínskými jeskyňáři vedenými geografem Alexanderem Kruberem. Ti nalezli vstup až ve výšce 2 250 metrů nad mořem. I tím je jeskyně unikátní. Směrem ke svému dnu totiž předkládá ještě onu nadmořskou výšku jako další překážku, než se vůbec začnou počítat záporné metry.
Do hlubin země
První významný rekord v podobě sestupu do hloubky převyšující ony dva kilometry zaznamenal v roce 2007 tým gruzínských speleologů. Ti sice nedosáhli dna, zastavili se však na −2 191 metrech, čímž vytvořili dlouho platný rekord. Ten nicméně o 5 let později padl díky Ukrajinci Gennadiji Samočinovi. Jeskyňáři se tehdy podařilo proniknout ještě o šest metrů hlouběji. Aktuální rekord tak činí 2 197 metrů pod úrovní země a dosud se nikomu nepodařilo tento výkon překonat. Je však vhodné připomenout, že tato hloubka neznamená nález dna. K tomu by se lidé museli dopracovat vyhloubením širšího prostoru. Aktuální postup totiž blokují malé prostupy.
Jeskyně je rovněž zatopená, takže pohyb hlouběji je doménou hlavně speleopotápěčů. Ti navíc nemohou postupovat kolmo ke středu planety. Pro sestup několika metrů je nutné pohybovat se na dlouhé vzdálenosti kvůli nesnadnému terénu. Někoho však může překvapit informace, že dostat se až do −2 197 metrů pod povrchem země znamená urazit cestu dlouhou přibližně 15 kilometrů. I to je důvodem, proč nelze rekord významným způsobem posouvat. Nikdy však neříkej nikdy.
Zdroj: Caberbob / National Geographic / World of Caves